Odbor analýz církevních dat

Centrum Benedikta XVI. pro náboženství a společnost z londýnské univerzity St Mary připravilo před Velikonocemi zprávu o mladých věřících lidech v Evropě (Europe`s Young Adults and Religion). Zpráva zkoumá náboženskou příslušnost a praktikování víry mezi mladými lidmi ve věku 16-29 let ve 22 evropských zemích, a to na základě dat z ESS. Česká republika se podle těchto dat řadí mezi země s nejnižším podílem mladých, kteří deklarují svou příslušnost k církvi či náboženství, avšak s velmi vysokou mírou praktikujících.

Podle dat STEM z prosince 2017 věří v ČR nějakým způsobem v Boha 1/3 obyvatel. Na otázku víry a postoj k církvi se STEM ptá občanů ČR každý rok v adventní době již více než dvacet let. Zaměřuje se přitom především na tři základní témata: víra v Boha, návštěvnost kostela a užitečnost církví.

V mnoha zemích střední a východní Evropy se náboženství znovu stává důležitou součástí individuální a národní identity obyvatel, a to i po mnoha letech represí ze strany komunistického režimu. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který v letech 2015 a 2016 provedl Pew research center [1]. I když je mezi srovnávanými zeměmi Česká republika nejvíce sekularizovanou zemí, tak v otázkách na roli církví se tolik nevymykáme. Významná část obyvatel ČR si myslí, že náboženské instituce přivádějí lidi k sobě blíže a posilují sociální pouta, nebo hrají důležitou roli v pomoci potřebným.

Charita ČR je známá a pozitivně vnímaná organizace. Klienti kladně hodnotí poskytované služby, ale povědomí u veřejnosti o jejich nabídce je nízké a vztah k církvi jako zřizovateli není příliš znám ani mezi věřícími. Patří to k základním zjištěním z výzkumu, který do hloubky zkoumal vztah populace k Charitě a očekávání s ní spojená.

Téměř polovina populace ČR má neutrální až pozitivní vztah k církvi, i když se k ní přímo nehlásí ani není vymezená v otázce víry v Boha. Z hlediska komunikačního potenciálu představují tyto skupiny obyvatel obrovskou výzvu. Vyplývá to z výzkumu, který sledoval vztah obyvatel ČR k církvi a přinesl zajímavé rozdělení do skupin podle vztahu k víře i k církvi jako instituci.