Nastupující gen. sekretář ČBK Stanislav Přibyl: Pohledu zespoda bych se nerad vzdal

19. dubna 2016 byl na 105. plenárním zasedání ČBK v Hejnicích zvolen nový generální sekretář ČBK: stal se jím P. Stanislav Přibyl. Svého úřadu se ujme 1. října 2016. Jaké jsou jeho první dojmy?

S jakými pocity jste přijal tuto novinu?

Nečekal jsem, že se mi to v životě přihodí. Jak vidno, služba v církvi je rozmanitá.

Nyní se ve mně snoubí pocit vděku a cítím i velkou odpovědnost.

Lidé si vás spojí především s Litoměřicemi, kde působíte jako generální vikář. Je pro vás nadcházející úkol vstupem do takříkajíc nových vod?

Vidím tam jednu podobnost, nikoli čistě náhodnou, a to ve slově generální. Podstatou mého nového úkolu je rovněž prakticky koordinovat činnost určité složky církve.

Taktéž budovu, kde budu nově působit, již znám z dob mých studií a pobytu v semináři. Tedy ne vše pro mne bude úplně nové.

Jaká je vaše základní vize pro vedení úřadu?

Podstatným rysem bude služba. To je to nejdůležitější.

Na co se ve své nové roli těšíte nejvíc?

Těším se na každodenní provoz dobře zaběhlého úřadu, na přátelskou atmosféru a tvůrčí spolupráci s novými kolegy, taktéž na kontakty s otci biskupy a na to, že se od nich hodně naučím. Na rozdíl od doby, kdy jsem viděl do kuchyně jedné diecéze, se nyní podívám takříkajíc do kuchyně druhé, větší.

I v novém úřadu budu rád zakoušet tu apoštolskou dimenzi naší církve, kterou mám velmi rád. Jsem tedy rád, že jejímu uskutečňování mohu být nápomocen.

Jaký je Váš plán do prvních dnů v Praze?

Čeká mne praktické přebírání a plnění prvních úkolů či seznamování s kolegy. Je to pro mne změna, a člověk si tak bude muset zařídit praktické věci, jako je bydlení či třebas pračka :-).

V té první fázi se budu učit pohybovat na té celostátní úrovni, je to přeci jen něco jiného, než působit v regionu diecéze. Ale té regionální zkušenosti si velmi vážím a nerad bych se toho užitečného pohledu „zespoda“ vzdal. Myslím si totiž, že reflektovat pohled lidí a využít zkušenosti mimo Prahu, je velmi důležité. Mám zkušenosti i s takříkajíc malými počty a myslím, že je důležité si být hodnoty těchto „malých věcí“ být vědom.

Tento můj pohled koresponduje i s tím, že jsem řeholník redemptorista; ti mají za úkol jít do chudších oblastí, mimo centra a tyto geny bych ze sebe nerad svlékl.

(foto: Petr Zatloukal, Člověk a víra)