Ukrajinský konflikt v číslech: 9.000 mrtvých, 1,7 milionu přesídlených

Na neděli 24. dubna 2016 vyhlásil papež František celoevropskou sbírku na Ukrajinu, která humanitárně podpoří místní potřebné. Přinášíme základní údaje o situaci v zemi.

Ozbrojený konflikt na východní Ukrajině začal na jaře 2014 a navzdory příměří ze září 2015 stále pokračuje. Jeho oběti jsou zapříčiněny především obrovským množstvím neodstraněných min a nepřetržitou dělostřeleckou palbou. Zjištěných obětí je asi 9.000, k nimž se přidávají nezvěstní a uvěznění, držení často nezákonně.

Nestabilní situace, neustálá hrozba ozbrojeného útoku a v důsledku toho větší výskyt ozbrojených, nikým nekontrolovaných band způsobují obyvatelstvu vážné problémy, a to nejen na přímo postižených územích, ale v celé zemi. Obraz zhoršuje všeobecná ekonomická situace, která je zachvácena zatěžující inflací a drastickým omezením možnosti nákupů: více než 500.000 obyvatel naléhavě potřebuje potraviny. Uprchlíků uvnitř země je více než milion a půl.

Na územích přímo zasažených válkou je nejvíce potřeba pomoci v oblasti zdravotnictví: více než 120 zdravotnických center bylo poškozených nebo zničených. Největšímu riziku jsou vystaveny těhotné ženy a rodičky a velmi velké nebezpečí představuje šíření AIDS a tuberkulózy. Chybějí anestetické prostředky a operace jsou často prováděny bez anestézie. Tam, kde jsou léky dosažitelné (mnoho lékáren bylo zavřených), dosahují jejich ceny nedostupné výše.

V oblastech, kde je konflikt nejcitelnější, v současnosti žijí ve velmi těžkých poměrech asi tři miliony lidí, z nichž většinu představují staří, kteří nebyli schopni opustit bojovou zónu.

Pokud jde o obydlí, asi 12 až 15 tisíc domů bylo poškozeno a více než tisíc úplně zničeno. Zvláště dramatická situace nastane z teplotních důvodů v podzimním a zimním období.

Velký počet dětí nemůže chodit do školy. 200.000 jich našlo útočiště v oblastech Ukrajiny, které nejsou zasaženy: tedy každé čtvrté dítě je uprchlíkem. Mnohé z nich jsou postiženy závažnými formami psychologického traumatu způsobeného násilím, jehož svědky byly anebo ho samy zakusily. Některé z nich dokonce ztratily schopnost číst a psát.

Stav konfliktu představuje největší problém pro nalezení východiska z humanitární krize. Především platí omezení pro dovoz komerčního zboží, včetně léčiv, jakož i nesmírné těžkosti pro přístup mezinárodní pomoci na nejvíce sužovaná území.

Na tyto obrovské problémy reaguje společnost s mimořádnou odolností. Síť poskytující pomoc, která na území funguje nejvíce, je tvořena konfesijními skupinami, mezi nimi i katolíky, jichž je na Ukrajině asi 10% a v nejvíce postižených oblastech představují nepatrnou menšinu. Jsou plně zmobilizováni pro pomoc potřebným, i když nedokážou čelit ani těm nejnaléhavějším potřebám.

Svatý stolec na to reaguje specifickými akcemi, které směřují ve prospěch všeho obyvatelstva bez rozdílu náboženské a konfesní příslušnosti. Jejich cílem je přispět k řešení humanitární krize, zvláště v těch nejkrizovějších oblastech. Za tím účelem je vypracován mechanismus pro výběr financovaných projektů, který na místě provádí speciální komise pověřená jejich hodnocením. Papežská rada „Cor Unum“ se zabývá schvalováním a technickou stránkou správy těchto fondů, jejichž vyúčtování se pak náležitě předkládá.

Sbírka na Ukrajinu vyhlášená papežem Františkem proběhne 24. dubna 2016 také v České republice, její formu si stanoví jednotlivé diecéze.

(zdroj: Vatikán; foto: European Commission DG ECHO, CC BY-ND)