Strach vždycky brzdí a uzavírá před Božím překvapením

Papež František sloužil ve středu 29. června 2016 mši svatou u příležitosti slavnosti svatých apoštolů Petra a Pavla. Bohoslužby se účastnili, jako každý rok, i noví arcibiskupové ze světových metropolí a pravoslavná delegace.

^{Foto: Alexey Gotovskyi / CNA}

Při homilii slavnosti sv. Petra a Pavla hovořil papež František na Svatopetrském náměstí o nebezpečí uzavírání se každého jednotlivce i církve jako celku. Hned několik podob uzavřenosti bylo představeno ve čtení ze Skutků apoštolů (12, 1-25), které vypráví o zajetí Petra a jeho následném vysvobození andělem Páně.

Jeden z případů vypovídá o strachu, který „nás vždycky brzdí, uzavírá nás Božím překvapením. (...) I církev je neustále vystavována pokušení uzavírat se do sebe před nebezpečími. I tady však existuje skulina, kterou může proniknout Boží zásah,“ upozornil František.

Klíčem pro otevření každého zámku je modlitba. Ona je tím, co chrání před uzamčením se do sebe a osvobozuje od všech pout, stejně jako Petra osvobodila z vězení, když se „za něho církevní obec naléhavě modlila k Bohu“ (Sk 12,5). „Modlitba jako pokorné svěření se Bohu a Jeho svaté vůli je vždycky východiskem z naší osobní i kolektivní uzavřenosti,“ řekl František.

V modlitbě se člověk otevírá Božímu působení a dovoluje Mu ho zachránit: „Poslání, které Ježíš (Šimonu Petrovi) svěřil, nám ukazuje, že jeho život, galilejského rybáře – stejně jako každého z nás – se otevírá a plně rozvíjí přijetím milosti víry od Boha Otce. Šimon se potom vydává na dlouhou a tvrdou cestu, která jej přiměje vyjít ze sebe samého, ze svých lidských nejistot, zejména ze své hrdosti smíšené s odvahou a s velkodušným altruismem. (...) Šimon Petr byl tedy vysvobozen z vězení svého hrdého a bojácného já a překonal pokušení uzavřít se Ježíšovu povolání následovat jej cestou kříže.“

Pavel pak, když píše Timotejovi, mluví ještě o mnohem hlubší a širší otevřenosti, totiž otevřenosti k věčnému životu: „Je krásné vidět apoštolův život, který díky evangeliu celý ‚vychází‘ a cele směřuje vpřed, aby nejprve přinášel Krista těm, kteří ho neznají, a potom, aby se takříkajíc vrhnul do jeho náruče a byl jím ‚zachráněn pro nebeské království‘ (v. 18).“

Papež František pak skončil přímluvou: „Svatí Petr a Pavel ať se za nás přimlouvají, abychom se touto cestou mohli ubírat s radostí, zakoušet osvobozující působení Boha a všem ho dosvědčovat.“

Slavnost svatých římských patronů má každoročně také ekumenický rozměr, protože na bohoslužbě je přítomna pravoslavná delegace konstantinopolského patriarchy. Tříčlennou delegaci letos vedl pravoslavný bostonský metropolita Metoděj.

V poledne se papež František znovu sešel s poutníky na Svatopetrském náměstí k pravidelné modlitbě Anděl Páně. Nejprve však obrátil pozornost k teroristickému útoku na istanbulském letišti, při kterém zahynulo 41 osob a mnoho dalších bylo zraněno: „Drazí bratři a sestry, včera večer došlo v Istanbulu k nelidskému teroristickému útoku, který zabil a zranil mnoho lidí. Modleme se za oběti, za jejich rodiny a za drahý turecký lid. Kéž Pán obrátí srdce násilníků a podpírá naše kroky na cestě pokoje. V tichosti se společně modleme.“

_{(zdroj: Radio Vaticana)}