V sobotu 25.dubna 2026 se uskutečnila v Rozstání na Drahanské vrchovině děkovná bohoslužba, kterou celebroval P. Jiří Sedláček (bývalý ředitel poutního domu Velehrad), která připomenula osobnost otce Vojtěcha Hrubého, SDB.
Vojtěch Hrubý se narodil před 102 lety, přesně 23. dubna 1924, v tomto malém moravském městečku na pomezí brněnské diecéze a olomoucké arcidiecéze. Už v roce 2024, u příležitosti 100.výročí narození, byla snaha ve spolupráci s místním starostou umístit na rodný dům v Rozstání pamětní desku. Na otce Vojtěcha vzpomíná tolik věřících i nevěřících, že by jeho památka měla být připomenuta i v jeho rodné obci.
Vojtěch se vyučil pánským krejčím. Pohyboval se mezi mládeží a spolupracoval s režisérem ochotnického divadla, kde se naučil dobře zpívat. Po absolvování noviciátu v Hodoňovicích složil první řeholní sliby v roce 1948 u salesiánů Dona Boska.
V letech 1948–1950 studoval filozofii v Přestavlkách. Tento pobyt byl však ukončen násilným přepadením Státní bezpečnosti v noci ze 13. na 14. dubna 1950 v rámci Akce K. Studenti bohosloví zůstali do konce školního roku na místě pod dohledem malé policejní posádky. Když byl posléze ústav rozpuštěn, dostali klerici povolení ukončit středoškolská studia pouze na území Olomouckého kraje.
Hrubý vytvořil v Lipníku nad Bečvou s několika dalšími bohoslovci „komunitu“ a v roce1951 úspěšně složil v Lipníku nad Bečvou maturitu na tamním státním gymnáziu. Ke studiu na vysoké škole však nedostal povolení a proto pracoval jako dělník v Opavě v podniku na výrobu šicích strojů.
6. července 1952 se Vojtěchovi podařilo ilegálně odejít do zahraničí: přes Rakousko do Itálie. V letech 1952–1956 absolvoval teologická studia na Teologickém institutu San Tommaso v Messině na Sicílii. 29. června 1956 byl společně s dalšími českými salesiány, Ladislavem Dittrichem a Janem Homolou vysvěcen v Messině na kněze.
V letech 1956–1958 absolvoval studia na Vyšším pedagogickém institutu salesiánů v Turíně, která zakončil licenciátem. V letech 1958–1959 působil v Římě v komunitě Sacro Cuore a v letech 1959–1966 pracoval pro Papežskou salesiánskou univerzitu (Pontificio Ateneo Salesiano). 1958–1960 byl sekretářem časopisu Orientamenti Pedagogici a v letech 1960–1964 se angažoval v univerzitním nakladatelství PAS-Verlag Curych a v Salesiánské univerzitní knihovně (LAS – Libreria Ateneo Salesiana).
Již krátce po svém vysvěcení na kněze začal P. Vojtěch pracovat pro mládež českých exulantů. Organizoval letní tábory ve spolupráci s paní Kvapilovou z norsko-československého podpůrného spolku. Po nuceném odchodu kardinála Berana z ČSSR a po jeho příchodu do Říma v roce 1965 dostal P. Hrubý povolení svých představených věnovat se zcela práci pro české exulanty.
Otec Hrubý byl zakládajícím členem a sekretářem Českého náboženského střediska Velehrad v Římě, které založil v roce 1966 kardinál Josef Beran. P. Vojtěch Hrubý se stal jeho sekretářem se zaměřením na práci s českými exulanty a mládeží. V letech 1984–1994 byl ředitelem poutního domu Velehrad a v roce 1994 se stal ředitelem salesiánské komunity v tomto domě. Podle dostupných pramenů se po celou dobu plně angažoval při pomoci našim lidem doma ve vlasti, zařizoval auta pro kněze, finanční příspěvky, řídil zasílání náboženské literatury, navštěvoval krajany v zahraničí, staral se o poutní dům. Po listopadu 1989 se poutní dům Velehrad stal i jeho přičiněním místem ubytování a duchovního odpočinku českých poutníků v Římě. Dne 3. února 2010 zemřel P. Vojtěch v Římě.
P. Vojtěch Hrubý se zapsal do historie katolické církve i českého národa. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí PhDr. Jan Kohout zaslal soustrastný dopis k jeho úmrtí české provincii Salesiánů dona Bosca. Pohřbu otce Vojtěcha dne 6. února 2010 v Římě se zúčastnil i velvyslanec České republiky při Svatém stolci. Homilii při něm přednesl kardinál Tomáš Špidlík SJ.