97letý albánský kardinál se setkal s papežem

V pondělí 27. dubna byl papežem Lvem XIV. přijat kardinál Ernest Simoni se svými příbuznými. Tento albánský kněz, dlouholetý vězeň komunistického režimu, loni oslavil 97. narozeniny a v 88 letech jej jmenoval papež František kardinálem.

O této audienci hovoří sám kardinál jako o „atmosféře čiré radosti a čiré naděje“ a „zvláštní milosti Svatého Ducha“. Lvu XIV. v závěru audience věnoval ostatkový kříž s relikviemi albánských mučedníků, kteří „darovali svůj život za věrnost, za lásku k Ježíši, za spásu albánského lidu, za to, aby všichni lidé mohli vidět úsměv nebes“.

Kardinál Simoni se již s papežem Lvem setkal letos o Velikonocích; na neděli Zmrtvýchvstání (dva dny před 70. výročím kněžského svěcení) jej doprovázel při požehnání Urbi et orbi. Lvův předchůdce František, který albánského kněze jmenoval roku 2016 kardinálem, o něm mluvil jako o „živoucím mučedníkovi“; svědectví P. Simoniho pohnulo papeže Františka k slzám.

Ernest Simoni byl původně františkánským novicem, po nástupu komunistického režimu v Albánii však byl noviciát rozprášen a řeholníci povražděni. Tehdy dvacetiletý Ernest Simoni dostal nařízení pracovat jako učitel v zapadlých horských vískách. Po dvouleté vojenské službě tajně vystudoval teologii a 7. dubna 1956 přijal ve Skadaru kněžské svěcení, již jako diecézní kněz, byť v srdci stále františkán.

P. Simoni byl zatčen o Vánocích roku 1963 a odsouzen k smrti, dokonce opakovaně. Trest byl změněn na dlouholeté věznění a nucené práce, které vykonával přibližně 18 let. Až do pádu totalitního režimu byl pokládán za „nepřítele státu“ a směl pracovat pouze jako kopáč stok. I ve vězení a pak po propuštění ovšem tajně působil jako kněz, což byl v té době hrdelní zločin.

Po roce 1990 směl P. Simoni opět působit veřejně, svou kněžskou službu vykonával na různých místech. Mezi jeho požehnané úspěchy patří smíření řady svých krajanů, hnaných tradiční „krevní mstou“. V současnosti žije ve Florencii, ovšem vysoký věk mu nebrání cestovat po světě a svědčit „o věčném štěstí, které Ježíš připravil, když vylil svou krev za všechny lidi celého světa a všech věků“.