Asi 1740 Ve Skotsku se objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku, jejichž poselství o obnově obsahovalo modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi.
1820 Rev. James Haldane Stewart uveřejňuje 'Náměty pro Všeobecné společenství křesťanů pro vylití Ducha'.
1840 Rev. Ignatius Spencer, konvertita římskokatolické církve, navrhuje vytvoření 'Společenství modlitby za jednotu'.
1867 První Lambethská konference biskupů anglikánské církve v preambuli svého prohlášení podtrhuje důležitost modlitby za jednotu.
1894 Papež Lev XIII. podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu v období Letnic.
1908 Na popud rev. Paula Wattsona je zaveden 'Oktáv jednoty církví'.
1926 Hnutí Víra a řád začíná vydávat 'Podněty k Oktávu modliteb za jednotu křesťanů'.
1935 Abbé Paul Couturier z Francie doporučuje zavedení 'Všeobecného týdne modliteb za křesťanskou jednotu' na obecném základě modliteb za 'jednotu, kterou chce Kristus, dosaženou tak, jak On to chce'.
1958 Unité Chrétienne z Lyonu ve Francii a Komise pro víru a řád Světové rady církví začínají spolupracovat na přípravě materiálů pro Týden modliteb.
1964 'Dekret o ekumenismu' Druhého vatikánského koncilu zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro dodržování Týdne modliteb.
1966 Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (později přejmenovaný na Papežskou radu pro jednotu křesťanů) začínají s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb.
1968 'Modlitba za křesťanskou jednotu' se poprvé slaví na základě textů připravených ve spolupráci Komise pro víru a řád a Sekretariátu pro podporu jednoty křesťanů.
1994 Text připravený ve spolupráci YMCA a YWCA.