Papež Jan Pavel II. zaslal (14.2.) účastníkům 25. setkání biskupů - přátel hnutí Fokoláre poselství.
Vatikán: Papež Jan Pavel II. zaslal (14.2.) účastníkům 25. setkání biskupů - přátel hnutí Fokoláre poselství následujícího znění:
1. Jsem velmi rád, že vás mohu srdečně pozdravit u příležitosti vašeho setkání biskupů - přátel hnutí Fokoláre, které probíhá v těchto dnech v 'Centru Mariapoli' v Castel Gandolfu. Děkuji vám za vaši dnešní návštěvu, jež je výrazem společenství církve, které vás sjednocuje s Petrovým nástupcem.
Sešli jste se, abyste se na základě zkušeností, zpráv a svědectví společně zamýšleli nad podnětným tématem 'Ukřižovaný a opuštěný Kristus - pramen církve jako společenství'. Velmi si cením této iniciativy, která vás shromáždila již po dvacáté páté, a vřele vám doporučuji, abyste se nechali vést ukazateli, jak jsem je popsal v apoštolském listu 'Novo millennio ineunte'. Vyzývám v něm všechny křesťany, aby upřeli svůj zrak na tvář ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista, aby prohloubili tajemství bolesti a lásky, ze kterého se rodí a neustále se obnovuje církev jako společenství - živý obraz Nejsvětější Trojice.
2. V Kristově kříži nacházíme pravý zdroj spásy, nejvyšší zjevení Boží lásky, hluboké zakotvení společenství s Bohem a mezi námi navzájem. Agónie, kterou prožívá Ježíš na kříži, se zdá být okamžikem vítězství temnoty a zla, ve skutečnosti je však Kristovým vítězstvím, které se uskutečňuje skrze jeho poslušnou lásku k Otci, skrze soucitnou lásku s lidmi - otroky hříchu. Ve zmíněném apoštolském listě jsem v této souvislosti napsal: 'Ježíšův výkřik na kříži, nejmilejší bratři a sestry, neprozrazuje úzkost zoufalce, nýbrž modlitbu Syna, který v lásce nabízí svůj život Otci pro spásu všech lidí. Zatímco se ztotožňuje s naším hříchem, opuštěný od Otce, se zcela svěřuje do Otcových rukou' (Novo millennio ineunte, 26).
V ukřižovaném a opuštěném Kristu jsou hřích a zlo definitivně poraženy, je tak umožněna plná jednota lidstva s Otcem a jednota lidí navzájem. Evangelista Jan, inspirovaný slovy proroka Zachariáše, říká: '?budou hledět na toho, kterého probodli' (Jan 19,25). Tento pohled, který se obrací směrem ke kříži, směřuje Kristus k Otci, aby kolem něho vytvořil nové společenství lásky. Opravdu nikdy zcela nepronikneme toto velké tajemství (srov. Novo millennio ineunte, 25).
3. Láska k Ukřižovanému, kterého jsme kontemplovali ve chvíli vrcholného utrpení a opuštěnosti, představuje mistrovskou cestu nejen k účinnému společenství na každé rovině církevní struktury, nýbrž i k zahájení plodného dialogu s jinými kulturami a náboženstvími. Za tímto účelem vám velmi pomohou duchovní témata, teologické úvahy a svědectví, kterými se v těchto dnech zabýváte.
Z kontemplace tváře opuštěného Krista nemohou nevzejít podněty, které nás povedou k tomu, abychom prožívali do větší hloubky velké tajemství společenství obsažené a zjevené v této tváři: 'Pokud jsme skutečně kontemplovali Kristovu tvář', píši v citovaném apoštolském listě Novo millennio ineunte, '... náš pastorační plán se bude nepochybně zakládat na 'novém přikázání', které nám on sám dal: 'Jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy' (Jan 13,34)'.
V historické etapě, kterou prožíváme, stojíme před náročným posláním: utvořit z církve místo, kde se žije tajemství božské lásky, a školu, kde se tomuto tajemství vyučuje. Jak by to bylo možné bez nového objevení opravdové spirituality společenství? Je především potřebné vnímat zrakem srdce trinitární tajemství v nás, abychom ho pak uměli objevit ve tvářích druhých. Bratr ve víře je pro nás někým, kdo nám patří v tajemné jednotě mystického těla Kristova. Pouze tehdy, když vytvoříme prostor bratru, abychom mohli vnímat to pozitivní, co je v něm, je možné pochopit, že je pro nás darem (srov. Novo millennio ineunte, 43). Budete-li takto žít spiritualitu jednoty a společenství, charakteristickou pro vaše hnutí, bude tato jednota přinášet bohaté plody obnovy pro všechny věřící.
4. Vážení