Celkem 184 kardinálů má katolická církev k datu 21.2.2001.
Vatikán/VIS: Celkem 184 kardinálů má po dnešní konzistoři katolická církev. Na řádné veřejné konzistoři uvedl papež Jan Pavel II. do úřadu 44 nově jmenovaných kardinálů, kteří pocházejí z 27 zemí světa. Z celkového počtu je 135 kardinálů - voličů, tzn. těch, kteří by byli oprávněni volit nového papeže. Podle pokynu papeže Pavla VI. z 21. listopadu 1970 ztrácejí kardinálové volební právo po dovršení 80. roku života.
Kolegium kardinálů je nejbližší poradní sbor papeže a od roku 1059 mají jeho členové výsadní právo volit římského biskupa (= papeže). Do 12. století se kardinály stávali pouze římští preláti. Později se kardinálský sbor začal skládat i z prelátů sídlících mimo Řím. Nově jmenovaný německý kardinál Walter Kasper zdůvodňuje rozšiřování kardinálského kolegia stále větší mezinárodní povahou církve. Církev se podle Kaspera snaží zapojovat co nejvíce kultur a zemí do svého nejvyššího vedení.
V rámci slavnostní liturgie předal Svatý otec každému z kardinálů purpurový biret (= čtyřhranná pokrývka hlavy duchovenstva, která se podle hodnosti liší barvou) a přidělil každému některý z titulárních římských chrámů, které symbolizují spojení kardinálů s městem Římem a římskou diecézí, v jejímž čele stojí papež jako římský biskup.
Dnešní řádná veřejná konzistoř, spojená s obřadem uvedení nových kardinálů do úřadu, je v době pontifikátu Jana Pavla II. (od 1978) již osmá.
Českou biskupskou konferenci při slavnosti zastupoval pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk (jmenován kardinálem 1994), který je v současné době jediným českým kardinálem.