Jak slaví Velikonoce řeckokatolíci?

Praha: V letošním roce připadlo datum Velikonoc na stejnou neděli jak podle starého - juliánského (2.4.2001), tak podle u nás běžně používaného - gregoriánského kalendáře (15.4.2001). Věřící byzantsko-slovanského obřadu tak slavili po několika letech největší svátky křesťanů společně s věřícími západního obřadu.

Prožívání Velikonoc začíná již o 40 dnů dříve - dobou Velkého postu, který je přípravou na Velikonoce. Vyvrcholením této přípravy jsou potom obřady Velkého týdne, bezprostředně předcházejícího Velikonocům.

Velký čtvrtek je připomínkou poslední večeře Páně - ustanovení svátosti kněžství a svátosti eucharistie. V pražské katedrále se již tradičně setkávají kněží řeckokatolického Apoštolského exarchátu, aby poděkovali Bohu za dar kněžství. Večer se pak věřící východního obřadu scházejí ve svých chrámech, aby se zúčastnili tzv. strastí (= ranní bohoslužba Velkého pátku) a vyslechli zvěst o Kristově utrpení ve 12ti úryvcích z evangelií.

Velký pátek je dnem umučení Ježíše Krista. Věřící se shromažďují v chrámech opět večer a po večerni se koná zvláštní obřad vynášení plaščanice. Plaščanice je ikona, která znázorňuje Ježíšovo mrtvé tělo. Kněz vynáší plaščanici z presbytáře a obchází s ní celý chrám. Poté ji klade na předem připravené místo - do Božího hrobu, kde bude vystavena až do večera příštího dne - do začátku obřadů Vzkříšení.

Velká sobota je dnem, kdy Spasitel ležel v hrobě. Věřící přicházejí v průběhu dne do chrámu a klanějí se Kristovu mrtvému tělu, které je představováno plaščenicí. Navečer se koná liturgie sv. Basila, spojená s večerňou (= večerní modlitba církve). Tato bohoslužba již přináší předzvěst radostných událostí příštích dnů. Během ní se kněz, který je zpočátku oděn do černého roucha, převléká do bílého. O půlnoci (nebo navečer) se koná paschální utreňa (= obřad Vzkříšení). Plaščenice se odnáší od Božího hrobu zpět na oltář, kde zůstává po celou velikonoční dobu - až do slavnosti Nanebevstoupení Páně. Hrob je prázdný! Poprvé zaznívá jásavý tropar 'Christos voskrese iz mertvych, smertju smerť poprav i suščim vo hrobich život darovav' (Kristus vstal z mrtvých, smrtí smrt překonal a těm, co jsou v hrobech, život daroval) a také radostný pozdrav Christos voskrese! - Voistinu voskrese!

Neděle Paschy je největším svátkem v průběhu církevního roku. Evangelium se čte v několika jazycích na znamení toho, že radostná zvěst se rozšířila ke všem lidem na celém světě. Po skončení slavnostní liturgie se koná svěcení pasky (velikonočního chleba a velikonočních pokrmů) - pokrmů, které byly podle staré postní disciplíny po dobu Velkého postu zapovězeny - masa, mléka, mléčných výrobků a vajec. Všechna žehnání, která kněz provádí tento den a v dalších sedmi dnech se konají křížem, na znamení Kristova vítězství nad smrtí. Stejně jako o ostatních velkých svátcích se i v neděli Paschy koná tzv. myrování. Věřící jsou knězem pomazáváni posvátným olejem na čele a přijímají část chleba, který byl požehnán, ale nebyl použit při eucharistii - na znamení toho, že v prvních dobách křesťané pořádali na znamení radosti hostiny lásky (= agapé) a mazali si hlavy olejem.

I v naší vlasti se na mnoha místech konaly bohoslužby pro věřící východního obřadu. Velká účast byla v pražské katedrále sv. Klimenta, v Mělníku, Ústí nad Labem, Tachově, Ostravě a na mnoha dalších místech, kde působí řeckokatoličtí kněží.