Lupa
Obsah Obsah
Portál

První homilie nového nuncia v ČR

Datum publikace18. 10. 2001, 20.00
TiskTisk

Přinášíme plný text promluvy nuncia Erwina J. Endera při jeho první veřejné bohoslužbě v ČR.

Praha: Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Erwin Josef Ender byl hlavním celebrantem dnešní slavnostní bohoslužby u příležitosti 23. výročí volby papeže Jana Pavla II. ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Zároveň se jednalo o první oficiální setkání nového nuncia s veřejností. Arcibiskup Ender pronesl při mši následující homilii:

Milí spolubratři v biskupském a kněžském úřadě, milí řeholníci, řeholnice, milí bratři a milé sestry v Kristu!

1. Po svém prvním srdečném pozdravu na začátku dnešní eucharistické slavnosti bych, jakožto apoštolský nuncius, chtěl předat na počátku své homilie tentýž bratrský pozdrav i všem občanům této země, zvláště spolubratřím v ostatních křesťanských církvích a náboženských společenstvích. Doufám, že se v budoucnu s mnohými z vás také osobně seznámím.
Ještě jednou upřímně děkuji za velmi dojemné a srdečné přijetí, kterého se mi od vás dostalo již v den mého příjezdu do Prahy, 15. srpna. Děkuji také médiím, která podrobně informovala o mém jmenování zástupcem papeže v České republice a o mém příjezdu. Jejich zprávám vděčím za to, že si tu zřejmě mohu ušetřit další důkladné osobní představování.
Moje současné povolání do České republiky je pro mne celkově třetím posláním zástupce papeže v nějaké zemi. Po svém působení na místě apoštolského nuncia v Súdánu a ve třech pobaltských zemích jsem se nyní přiblížil k místu, odkud pocházím. Hrabství Kladsko v Dolním Slezsku, kde jsem se narodil, patřilo církevně, jak je známo, po mnoho staletí k pražské arcidiecézi. Kdyby po nešťastné válce nenásledoval ještě odsun, byl bych dnes dozajista knězem této místní církve.
Svou spřízněnost s tímto městem a touto zemí jsem dále mohl prohloubit několika dřívějšími návštěvami. Za svého dlouholetého působení v Římě jsem se mnohokrát osobně setkal s kardinálem Beranem, kdy se po dlouhé internaci mohl zúčastnit alespoň posledních zasedání Druhého vatikánského koncilu, a později také s kardinálem Tomáškem během jeho pozdějších častých návštěv Věčného města. Mé osobní tajné přání, abych jednou mohl z pověření Svatého stolce posloužit své bývalé církvi v této zemi, se mi nyní, po překvapivém pověření Svatým otcem, vyplnilo rychleji, než jsem očekával. Jsem za to Boží prozřetelnosti hluboce vděčný.

2. Nedávno mi byla položena následující otázka: 'Excelence, během své služby jste poznal různé země. S jakým očekáváním a s jakým postojem jste k nám přišel?' Odpověděl jsem, že v každé zemi, v Súdánu, v Litvě, v Lotyšsku, v Estonsku a nyní v Česku, jsem pokaždé nalezl a zčásti prožil, či ještě prožívám, osobitou historii s jejími výzvami, možnostmi, těžkostmi a bolestmi. Všechny tyto země se od sebe navzájem liší, přesto však naděje a očekávání lidí jsou stejné: totiž moci žít v míru, spravedlnosti a jistotě.
Místní církve, jimž jsem v těchto zemích mohl jako papežský zástupce po několik let sloužit, sdílejí těžkosti lidí v daných politických, společenských a hospodářských poměrech. Není snadné být křesťanem uprostřed převládající většiny muslimů v Súdánu. Není snadné být křesťanem v dnešním Estonsku, kde se téměř osmdesát procent obyvatel již nehlásí ke křesťanskému vyznání. Stejně tak není snadné být křesťanem v mnoha našich západních zemích, kde hrozí, že zběsilá honba za materiálním blahobytem, za životními požitky a za iluzorním pozemským rájem potlačí smysl pro náboženství.
Již před svým příjezdem do Prahy jsem se z tisku dozvěděl o výsledcích posledního sčítání lidu ve vaší zemi, zejména o ubývajícím počtu osob, které se ještě hlásí k některé křesťanské církvi. Stejně jako v některých jiných dřívějších komunistických zemích je to smutný důsledek půlstoletí ateistické propagandy a výchovy. Přesto by nás to nemělo odradit, nýbrž naopak by nám to mělo dodat odvahy, mělo by to být pro nás pobídkou. Naše svědectví víry je právě proto dnes ještě cennější a nezbytnější než kdy předtím. Naše víra se neopírá o statistické údaje, nýbrž pouze o Ježíše Krista, který, jak nám znovu připomnělo Velké jubileum, 'je stejný vče

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou