Vyznamenaní z církevních řad

Státní vyznamenání a řády byly uděleny či propůjčeny také několika osobnostem z křesťanských církví.

Praha: Prezident republiky Václav Havel udělil a propůjčil v Den vzniku samostatného státu (28. října) státní řády a vyznamenání 44 osobnostem.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčil prezident Havel mj. Mons.ThDr.PhDr. Karlu Vránovi (24.8.1925) a P. Františku Líznovi, SJ (11.7.1941) za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Teolog a filozof Karel Vrána patří mezi výrazné postavy českého exilu a katolické církve. Studoval teologii v Itálii, kde také strávil delší část svého života, když mu byl komunistickým režimem znemožněn návrat do vlasti. Stál u zrodu římské Křesťanské akademie, v roce 1989 byl zvolen jejím předsedou. Během exilu byl pod pseudonymem Pavel Želivan slyšen z více rozhlasových stanic, především ze Svobodné Evropy. Jako rektor českého Nepomucena v Římě vytvořil českým exulantům zázemí pro studium na papežských univerzitách. Spolu s arciopatem Opaskem založil v roce 1972 Opus bonum. Po návratu do vlasti přednášel na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Katolický duchovní František Lízna byl jako jezuitský kněz a signatář Charty 77 čtyřikrát souzen a vězněn z politických důvodů v letech 1960-1987. Na kněze byl vysvěcen v roce 1974, nikdy však nezískal tzv. státní souhlas k působení v duchovní správě. Pracoval jako sanitář, byl pronásledován a vyslýchán. Jako kněz působí veřejně od roku 1989, v současnosti je duchovním správcem ve věznici Mírov. Významná je jeho činnost v oblasti pastorace Romů, je průkopníkem organizace vězeňské duchovní správy.

Medaile Za zásluhy o Českou republiku byla udělena ThLic. Dominikovi Jaroslavu Dukovi (26.4.1943) a Miloši Rejchrtovi (19.10.1946).

Katolický biskup a místopředseda České biskupské konference Dominik Duka absolvoval Teologickou fakultu v Litoměřicích v roce 1970 a pokračoval ve studiích ve Varšavě. V roce 1975 byl z politických důvodů zbaven tzv. státního souhlasu k výkonu duchovní služby. Poté pracoval 15 let ve Škodě Plzeň. Ilegálně se účastnil činnosti dominikánského řádu. Aktivně byl zapojen do samizdatových aktivit. V letech 1981-1982 byl za řádovou činnost a spolupráci se zahraničím vězněn.

Miloš Rejchrt byl do funkce duchovního Českobratrské církve evangelické uveden v roce 1970, po studiu na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. O dva roky později byl pro své politické aktivity zbaven tzv. státního souhlasu k výkonu této činnosti. Od té doby pracoval v dělnických profesích. Patří mezi signatáře Charty 77 a v letech 1980-1981 byl jejím mluvčím. Po roce 1989 se vrátil do veřejného života a zapojil se do duchovní správy.

Medaile Za zásluhy o stát byla udělena Oldřichu Holubářovi (9.6.1930).

Oldřich Holubář byl v mládí činný v Orlu a ve sdružení lidovecké mládeže. V roce 1948 odešel do exilu v Německu. Podařilo se mu obnovit orelskou činnost v uprchlickém táboře Murnau a stál u zrodu Svatováclavské župy sjednocující podobná hnutí v táborech v Německu, Rakousku, Itálii. Po dalších exilových vlnách se působení župy rozšířilo do mnoha dalších zemí, včetně USA, Austrálie, Brazílie a Venezuely. V roce 1951 odešel do USA. Podílel se na mnoha exilových aktivitách, v roce 1968 zorganizoval protestní demonstraci proti okupaci Československa. Pět let pracoval na výstavbě české národní kaple ve washingtonské katedrále Neposkvrněného Početí Panny Marie. V roce 1989 byl zvolen předsedou Svazu českých katolíků, který sdružuje všechny katolické spolky krajanů v USA.

Plný text projevu prezidenta republiky u příležitosti předávání státních vyznamenání najdete v příloze této zprávy.