V Afghánistánu existuje pouze jediný katolický kostel

Křesťanská víra má v Afghánistánu dlouhou tradici, která sahá až do starověku.

Kábul (Afghánistán)/KAP: V Afghánistánu existuje jen jediný katolický kostel - kaple na italském velvyslanectví v Kábulu, uvádí katolická zpravodajská agentura ZENIT. Kvůli uzavření velvyslanectví v průběhu afghánské občanské války však tato kaple nebyla přístupná.

Itálie navázala diplomatické vztahy s Afghánistánem ve 20. letech 20. století. V roce 1933 mohl být na základě zvláštní dohody na italském vyslanectví otevřen katolický kostel a katolický kněz mohl zahájit v afghánském hlavním městě svou službu jako duchovní správce mezinárodního společenství. Avšak ani během monarchie zde nebyla možná otevřená evangelizace.
Ve vší tichosti však mohla i v období občanské války pracovat tři křesťanská společenství: čtyřčlenná komunita 'Malých sester Ježíšových', jejichž spiritualita byla ovlivněna Charlesem de Foucauldem; evangelicko-luteránští 'Nositelé Krista', kteří provozují jedinou nemocnici pro léčbu malomocenství v zemi a ekumenická 'International Assistant Mission', která vede oční kliniku a porodnici v Herátu a Kábulu. Tato tři společenství, jejichž činnost je obyvatelstvem respektována a oceňována, mohla pracovat i za vlády Talibanu.

Křesťanství má v Afghánistánu dlouhé dějiny, které sahají až do antiky. Je doloženo, že Herát byl od 6. století sídlem metropolity Apoštolské církve Východu (církve staré perské říše) a od 9. století také sídlem syrsko-ortodoxního metropolity. Rovněž město Zarang bylo sídlem biskupů obou církví. Okolo roku 1000 obdržel syrsko-ortodoxní biskup v Zarangu dokonce titul metropolity. I na území dnešního Afghánistánu - stejně jako v jiných částech západní a střední Asie - bylo křesťanství ohroženo na konci 14. století během velkého tamerlánského pronásledování. Bohaté křesťanské dějiny Afghánistánu až do této doby jsou dodnes z velké části neprobádány.
V letech 1735 až 1897 existovalo v Kábulu arménsko-apoštolské společenství. V roce 1879 se pokusila katolická církev zřídit apoštolskou prefekturu 'Kafiristan', která byla svěřena misionářům Mill-Hill. Název 'Kafiristan' (= země pohanů) označoval východní afghánskou provincii, která nebyla vzhledem ke své nepřístupnosti dosud islámská. Obyvatelé byli od doby Alexandra Velikého příslušníky starořeckého náboženství. Koncem 19. století však byla provincie s použitím státních mocenských prostředků islamizována a od té doby se nazývá 'Nuristan' (= země čistých).