Světelný mrak Niny Svobodové - výstava

02. 07. 2002 Rubrika: Domácí
Výstava v Centrální katolické knihovně, pořádaná ke 100. výročí narození české spisovatelky Niny Svobodové, probíhá od června do 4.9. v prostorách knihovny (Thákurova 3, Praha 6).

Praha: Nina Svobodová (vlastním jménem Antonie Malvína) se narodila 16.6.1902 v Praze v katolické rodině. Po studiu na obchodní akademii byla zaměstnána jako překladatelka a korespondentka pro cizí jazyky v Živnostenské bance a v pražské Obchodní komoře. Zabývala se studiem jazyků (mluvila plynně italsky a francouzsky), dějin umění a literární historie, především obdobím italského středověku. Od 20. let přispívala do literárních časopisů, psala básně, recenze a kritiky. Publikovala několik sbírek novel, romány a divadelní hry. Ve 30. a 40. letech přednášela v České kulturní jednotě a vystupovala v rámci literárních večerů Svazu katolických žen.

Po 2. světové válce se stala členkou Syndikátu českých spisovatelů, Družiny literární a umělecké (Olomouc) a Moravského kola spisovatelů (Brno), pracovala jako redaktorka. Již v roce 1931 vstoupila do Čs. strany lidové, od roku 1945 byla poslankyní Zemského českého národního výboru, od roku 1946 do února 1948 místopředsedkyní krajského výboru Velké Prahy. V únoru 1948 ji tzv. akční výbor vyloučil z Obchodní komory. Přešla tedy do ústředí České katolické charity a stala se redaktorkou čtrnáctideníku Charita.

23.12.1949 byla v době počínajících politických procesů zatčena. V uměle vykonstruovaném veřejném procesu, údajně větvi napojené na Miladu Horákovou, byla 18.-21.6.1950 souzena v Liberci a odsouzena k 15 letům těžkého žaláře. V roce 1960 byla propuštěna na tzv. první amnestii pro politické vězně s desetiletou podmínkou. Tím však její pohnutý osud neskončil. 6.6.1961 byla opět zatčena, v dalším vykonstruovaném procesu s Křesťansko-demokratickou stranou (Ing. Cuhra a další) odsouzena na 2,5 roku a zároveň k dopykání 4,5 roku z podmínečného propuštění. Z vězení se dostala 6.7.1967 - opět na podmínku. Plné rehabilitace se dočkala až v roce 1974. Stala se nejdéle vězněnou ženou z politických procesů. Zemřela osamělá a v hmotném nedostatku 4.9.1988 v Praze, aniž by byl doceněn její přínos pro českou literaturu a publicistiku.

Po návratu z vězení měla od roku 1968 možnost příležitostně publikovat v tisku Lidové strany, zvláště v Katolických novinách a Naší rodině. V roce 1971 vyšel ve Vyšehradu její román "Dům u Božího oka". Pokračování "Martinovská rychta" a "Podskalská romance" již nebylo povoleno vydat.
Literární dílo Niny Svobodové je rozsáhlé a dosud málo zpracované. Vyznačuje se kultivovaným jazykem s typicky ženským rukopisem, hlubokou znalostí tématu a silným osobním zaujetím. Publikovala mnoho článků nejen pod svým jménem, ale také pod šifrou NS, pod pseudonymy Klára Šeráková a M. Skálová.

Jejím velkým tématem byla umělecká historie Itálie 13.-14. století, za své životní dílo považovala román "Světelný mrak", vydaný v roce 1943, o malíři a sochaři Andreovi da Cione, zvaném Orcagna. V něm se také vyznala z obdivu k osobnosti a době císaře Karla IV. Postavy světců české historie byly častým námětem jejích divadelních her. Je třeba připomenout také sbírku novel "Duše fresek" (vydána v roce 1933 a 1947), kulturně-historickou studii "Andělský malíř Fra Giovanni Angelico z Fiesole" (1935), básnickou prózu "Poutník čtyř světů" (1940) nebo novely pod názvem "Vykoupený čas" (1944).

Kontakt: Jarmila Štogrová, autorka výstavy; e-mail: stogrova@ckk.cz.