Nová kniha Tomáše Halíka

Prof. Tomáš Halík navštíví západočeskou metropoli. Autogramiáda u příležitosti vydání jeho nové knihy a následná přednáška se uskuteční 26.11. v Plzni. Prezentace knihy v Praze proběhne 7.12. od 16.00 hodin v klášteře Emauzy v Praze 2.

Plzeň: Autogramiáda knihy prof. Tomáše Halíka 'Co je bez chvění, není pevné. Labyrintem světa s vírou a pochybností' (nakladatelství Lidové noviny) se uskuteční v úterý 26.11. od 17.00 hodin v knihkupectví Bethanie na plzeňském biskupství. Od 19.00 hodin bude následovat přednáška 'Proměny vztahu mezi vírou a náboženstvím', kterou pořádá Česká křesťanská akademie v aule Západočeské univerzity (Jungmannova 1).

Prezentace knihy v Praze se uskuteční v divadelním sále benediktinského kláštera Emauzy, v Praze 2 (Vyšehradská 47) v sobotu 7.12. od 16.00 hodin. Na programu je autorské čtení a autogramiáda; hudební doprovod zajistí Milada Karez.

Nová kniha T. Halíka volně navazuje na knihu autobiografických rozhovorů 'Ptal jsem se cest' a ve stylu, vědomě navazujícím na 'Vyznání svatého Augustina', spojuje autobiografické vyprávění s filozofickými úvahami.

V první, nejrozsáhlejší části knihy autor vychází ze zážitků z cest po všech šesti kontinentech naší planety - provází čtenáře od indických ašramů přes japonské buddhistické kláštery, egyptskou poušť, washingtonské politické kruhy, Moskvu, Řím, Jeruzalém, až po expedici do Antarktidy. Nabízí však víc než jen poutavý cestopis: dramatické zážitky a pestré zkušenosti ze setkání s lidmi nejrůznějších kultur jsou vždy východiskem k úvahám o stavu současného světa, o dialogu kultur a náboženství, o proměnách na duchovní scéně současného lidstva, o etice a politice i o českém vztahu k víře a veřejnému životu.
V druhé části se autor svěřuje s hledáním vlastního místa v českém náboženském a občansko-politickém životě; sumarizuje zkušenosti téměř čvrtstoletí kněžství, které z poloviny prožil 'v ilegalitě' tzv. podzemní církve i s tím, jak se vyrovnával s myšlenkou kandidovat na úřad hlavy státu. Ani tyto úvahy nezůstávají jen u osobních vzpomínek, ale ústí do hlubších zamyšlení nad vztahem duchovní a politické sféry v současném světě.
Třetí část nabízí - formou dialogu se studentkou a meditacemi nad jednou legendou - filozofickou reflexi problémů víry, ateismu a 'mlčení Boha' v tragédiích 20. století.

Prof. Halík se pokouší spojit beletristické vyprávění, kořeněné humorem a napínavými líčeními exotických prostředí, s řadou filozofických, teologických, sociologických a politologických sond. Chce tyto reflexe zpřístupnit i lidem, kteří nejsou specialisty v daných oborech a nabídnout úvahy o víře i těm, kteří se nepočítají mezi věřící. Přitom neusiluje o 'popularizující literaturu' ani 'zbožné čtení', ale nabízí osobní výpověď o své cestě labyrintem světa a současného myšlení, určenou pro přemýšlivé lidi přes hranice odborností a náboženské orientace.

Název knihy je citátem z básně Vladimíra Holana a podtitul narážkou na Komenského výpověď o světě doby náboženských válek v Evropě. Autor hovoří o chvění, které probíhá světem, v němž 'padají zdi', střetávají se lidé různých náboženství a otvírají se nové duchovní horizonty. Vyznává svou nechuť k 'lidem neochvějných přesvědčení' (ať už v náboženství, vědě či politice) a hlásí se k 'víře, která se chvěje, protože je živá'.
Podle Tomáše Halíka víra a čestná pochybnost, naděje a kritické otázky k sobě patří jako dvě sestry, které se navzájem potřebují - víra bez pochybnosti by propadla fanatismu, pochybnost bez důvěry by skončila v beznaději.

Ukázka z 1. kapitoly Halíkovy knihy 'Co je bez chvění, není pevné. Labyrintem světa s vírou a pochybností' je k nahlédnutí v příloze této zprávy.