Evropští biskupové k rozšíření EU

Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie vyslovila plnou podporu rozšíření EU. V dokumentu s názvem 'Naděje, důvěra a solidarita' popsali evropští biskupové základní principy, z nichž by měla vyrůstat budoucí podoba sjednocené Evropy.

Brusel (B)/COMECE: Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE) plně podpořila připravované rozšíření Evropské unie (EU). V souvislosti s blížícím se kodaňským summitem, na kterém se rozhodne o ukončení vstupních rozhovorů kandidátských zemí, to evropští biskupové deklarovali v dokumentu s názvem 'Naděje, důvěra a solidarita' (Hope, Trust and Solidarity), jehož text byl včera zveřejněn v Bruselu.

Biskupové COMECE v úvodu dokumentu zdůraznili svou naději, že během jednání evropského summitu v Kodani ve dnech 12.-13.12. budou úspěšně uzavřeny vstupní rozhovory všech deseti kandidátských zemí. Evropské společenství, sestávající z mnoha národů rozdílných kulturních a náboženských tradic, biskupové chápou jako přínos ke společnému prospěchu celé Evropy. Z pohledu COMECE se proto ani tak nejedná o 'rozšíření', jako spíše o 'poevropštění' EU.

Jak biskupové zdůrazňují, Unie je založena na základních lidských hodnotách, jejichž zdrojem je z velké části evangelium Ježíše Krista. To je důvod, proč se katolická církev k problému rozšiřování EU vyjadřuje a proč apeluje na politiky a všechny obyvatele EU, aby budoucí podoba Evropy byla zakotvena v hodnotách naděje, důvěry a vzájemné solidarity.

Naděje Evropy spočívá především v ukončení nepřirozeného rozdělení evropského kontinentu na jeho západní a východní část. To, že Evropa opět začne dýchat oběma plícemi, je v dokumentu hodnoceno jako naplnění původní idee zakladatelů EU, kteří si kladli za cíl prostřednictvím integrace států Evropy zamezit nebezpečí dalšího válečného konfliktu.
Úspěšné sjednocení Evropy by také mělo být znamením naděje pro další regiony, zejména pak pro státy Afriky a Jižní Ameriky.

Podstatná část dokumentu je věnována otázce důvěry. Je zde zdůrazněno, že vstupem do EU získávají nové členské státy nejen práva a výhody, ale současně na sebe berou závazek respektu k ostatním státům Unie a spoluzodpovědnosti za budoucí podobu sjednocené Evropy. Nikdo z členů EU nesmí uplatňovat své vlastní zájmy na úkor celého společenství a zároveň musí plně respektovat rozhodnutí společných evropských institucí.
Důvěra však není omezena pouze na vztah politiků a státních představitelů. Vzájemná důvěra musí být prohlubována především mezi občany členských států EU navzájem. Proto je povinností států podporovat občanské iniciativy a projekty, které k vybudování takové důvěra přispívají.

Za nezbytný předpoklad úspěšného rozvoje EU pokládají biskupové praktické uplatnění principu solidarity. Solidarita předpokládá pomoc vyspělejších států těm, jejichž ekonomická transformace není dosud završena. Od stávajících členů EU solidarita vyžaduje ochotu k reformě existujících principů, zejména pak v zemědělské a finanční politice Unie. Od nových členských zemí se naopak očekává, že ocení pomoc bohatších států i přes to, že jejich členství v EU nemusí nutně přinést okamžitý ekonomický efekt.
Solidarita EU se však neomezuje pouze na pomoc členským zemím. EU je jedním z největších dárců humanitární pomoci. Biskupové v této souvislosti žádají, aby EU dostála závazku věnovat 0,7 % svého HDP na účely všeobecného rozvoje, a aby pokračovala v masivní podpoře obyvatelstvu nejchudších států světa.

Závěr dokumentu s podtitulem 'Budujeme nové mosty' je věnován otázce vztahů EU s ostatními státy světa. Plánované rozšíření Unie nesmí mít v žádném případě za následek izolaci od okolního světa. Bulharsko a Rumunsko jsou jmenovány mezi potenciálními kandidáty vstupu do EU v roce 2007, Turecko pak stojí před začátkem vstupních rozhovorů.
Biskupové vyzývají křesťany, aby ve všech těchto procesech nebyli pouze pasivními pozorovateli, ale naopak se stali aktivními činiteli evropského dění. Úkolem církve je pak dbát na dodržování základních lidských hodnot, zejména pak v sociálně-etické oblasti.