Svatý otec Jan Pavel II. dovrší ve čtvrtek 16.10. 25 let svého působení v papežském úřadu.
Vatikán/VIS/KNA: Karol Wojtyla se narodil 18.5.1920 ve Wadovicích u Krakova. Během 2. světové války začal 'v podzemí' studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen 1.11.1946 v Krakově, promován byl v Římě a Krakově. Od roku 1953 přednášel morální teologii v Krakově. V roce 1955 se habilitoval v polském Lublinu. 28.9.1958 se Karol Wojtyla stal nejmladším členem Polské biskupské konference jako krakovský světící biskup. Arcibiskupem v Krakově byl jmenován 13.1.1964. O 3 roky později ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Po smrti dalšího papeže Jana Pavla I. byl 16.10.1978 zvolen za 265. nástupce apoštola Petra právě kardinál Wojtyla, který přijal jméno Jan Pavel II. (slavnostní inaugurace proběhla 22.10.1978). Je prvním papežem neitalské národnosti od roku 1523.
25.1.1979 podnikl papež Jan Pavel II. svou první zahraniční cestu - do Dominikánské republiky, Mexika a na Bahamy. Právě množství zahraničních cest se stalo jedním z typických rysů jeho pontifikátu. 4.3.1979 uveřejnil první encykliku s názvem 'Redemptor Hominis' (Vykupitel člověka). Následovalo dalších 13 encyklik. V červnu 1979 navštívil Jan Pavel II. rodné Polsko poprvé jako papež. Svou podporou odborového hnutí 'Solidarita', založeného v roce 1980, výrazně ovlivnil politický zvrat v totalitním komunistickém státě, který byl velmi důležitý pro další vývoj ve střední a východní Evropě. V listopadu 1980 podnikl papež svou první pastorační cestu do Německa, další v letech 1987 a 1996. Při své poslední návštěvě, po opětovném sjednocení Německa, symbolicky prošel Braniborskou bránou. 13.5.1981 byl Jan Pavel II. těžce zraněn při atentátu na Svatopetrském náměstí. 5.1.1983 bylo zveřejněno nové církevní právo, platné od listopadu toho roku. 11.12.1983 navštívil Jan Pavel II. jako první papež protestantský kostel. Tři roky poté byl jako první papež v novodobých dějinách církve hostem v židovském svatostánku - římské synagóze. 27.19.1986 se zúčastnil v Assisi jím iniciované společné modlitby světových náboženství za mír. 30.6.1988 po nedovolených biskupských svěceních mezitím zesnulým tradicionalistickým arcibiskupem Marcelem Lefébvrem exkomunikoval Lefébvra a tři jím vysvěcené biskupy. 1.12.1989 navštívil papeže ve Vatikánu Michail Gorbačov. 2.11.1992 papež rehabilitoval Galilea Galileiho, astronoma odsouzeného inkvizicí v roce 1632. Na prahu Velkého jubilea roku 2000 zařadil českého kněze Mistra Jan Husa (upálen v Kostnici 1415) mezi reformátory církve.
Během svého pontifikátu absolvoval papež Jan Pavel II. 1,16 milionu km při 102 cestách mimo Itálii, což se rovná 29 cestám okolo světa. Z celkem 194 států světa jich navštívil 129. K tomu přistupuje ještě 143 pastoračních cest po Itálii a 301 návštěv farností v jeho římské diecézi. Nelze vyčíslit počet lidí, kteří ho slyšeli živě na cestách při jeho více než 2.400 promluvách. Jen největší bohoslužby v Manile v roce 1995 se podle některých odhadů zúčastnily čtyři miliony lidí a při cestách do Polska mobilizoval během jednoho týdne až deset milionů svých krajanů. V seznamu papežových cest regionálně vede Evropa s 56 cestami, následována Amerikou s počtem 26 cest. Jasné preference vykazuje listina nejvíce navštěvovaných zemí. Do Polska cestoval dosud 8krát, do USA 7krát, do Francie 6krát, do Mexika a Španělska vždy 5krát. 4krát navštívil Brazílii a Portugalsko. Německo, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Kanada, Guatemala či Keňa uvítaly papeže 3krát. V uplynulých letech papež jednoznačně preferoval návštěvy na 'Východ'. Z 18 zahraničních cest jich bylo 11 do bývalých států ovládaných komunisty - od Slovinska až po Kazachstán. Kolem Jubilejního roku 2000 se papež soustředil na původní oblast křesťanství na Blízkém východě a navštívil Egypt, Sýrii, Jordánsko a Izrael. Navzdory své neúnavné cestovatelské aktivitě nemohl dosud navštívit některé země, k nimž patří Rusko, Čína, většina zemí jihovýchodní Asie a několik islámských států.
Jan Pavel II. realizoval jinou cestovní strategii než jeho předchůdce Pavel VI. Ten podnikl za 15 let svého pontifikátu jen