Historie Arcibiskupského gymnázia v Praze - Bubenči v letech 1913 až 1950

Listopadová výstava Centrální katolické knihovny v Praze 6 - Dejvicích (Thákurova 3) je věnována pozoruhodné instituci, která je svou více než 30letou historií spjata s Prahou - Bubenčí.
Publikováno: 6. 11. 2003 20:00

Praha: Výstava představuje osudy tzv. jezuitského gymnázia, které sídlilo v budově dnes spíše známé jako "vnitro" ve Wintrově ulici nedaleko Stromovky. Výstava je připravena z dosud nepublikovaných archivních a fotografických materiálů, které zapůjčili bývalí studenti gymnázia. Finančně ji podpořila Městská část Praha 6 a Ministerstvo kultury ČR. Je přístupná denně od 9 do 17 hodin (v úterý a ve středu do 20 hodin) v předsálí Centrální katolické knihovny (CKK), Thákurova 3, Praha 6 - Dejvice. Potrvá do 7.12.2003.
Veřejně přístupné setkání bývalých studentů gymnázia bude zahájeno v úterý 25.11. v 9 hodin mší v kostele sv. Vojtěcha v téže budově. K této příležitosti bude také vydán obsáhlý almanach.

V roce 1910 se kardinál Lev Skrbenský rozhodl založit arcibiskupské gymnázium s internátem. Uzavřel dohodu s provinciálem rakouské provincie J.B. Wimmerem SJ o správě gymnázia členy a kněžími Tovaryšstva Ježíšova (jezuity). 19.9.1913 bylo gymnázium otevřeno a slavnostně vysvěceno na Slovanské třídě 4 (nyní Bubenečská 6) v pronajatém činžovním domě. Záhy kapacita domu přestala dostačovat, a tak v roce 1915 zakoupil kardinál Skrbenský pedagogium Školských bratří v Bubenči, ve Wintrově ulici. Brzy však zájem žáků převyšoval možnosti i této budovy. Mezitím se stal pražských arcibiskupem František Kordač. V roce 1923 inicioval a finančně podpořil velkorysou novostavbu gymnázia čp. 299 podle návrhu stavitele Františka Havleny. V listopadu 1924 byla škola vysvěcena a počátkem roku 1925 předána do užívání studentům.

V roce 1940 dostalo ředitelství ústavu výměr o okamžitém vystěhování gymnázia z Bubenče k 30.6., budova byla vyvlastněna pro oddíl pořádkové policie (Ordnugspolizei) říšského protektora K.H. Franka. Gymnáziu bylo přiděleno bývalé dívčí gymnázium na Smíchově (Bendova 17) a bývalý klášter Sacré Couer na Smíchově, v Holečkově ulici. 2.1.1942 byl ústav na rozkaz K.H. Franka pro "nepřátelské chování žáků i učitelů vůči Říši" zrušen. V březnu 1942 nacisté zabrali také smíchovské objekty. Studenti měli možnost maturovat na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici pod podmínkou, že se jejich nepřátelské smýšlení nebude dále projevovat.

Po skončení války v květnu 1945 žádalo gymnázium o navrácení majetku v Bubenči. Budovy byly za války zcela přestavěny a nyní zabrány pro potřeby československé policie (Ministerstvo vnitra ČR je uživatelem dodnes). Gymnáziu byla poskytnuta nedostatečná náhrada v části kláštera voršilek na Národní třídě. 6.2.1946 oznámilo ministerstvo vnitra, že nemůže budovy v Bubenči vrátit. Díky arcibiskupu Josefu Beranovi se uchýlilo gymnázium do Arcibiskupského semináře v Praze - Dejvicích, Sadové ulici (dnes Thákurova 3). Toto provizorium trvalo do konce školního roku 1947/1948. Gymnázium pro budoucí kněze se pak i s internátem přestěhovalo do Bohosudova, kde se obnovovalo biskupské gymnázium litoměřické diecéze.

Avšak ve školním roce 1949/1950 už nesměli studenti skládat maturitu v bohosudovském ústavu. V noci z 13. na 14.4.1950 bylo gymnázium, kolej a jezuitský konvikt v Bohosudově přepadeno sborem Lidových milicí a Státní bezpečnosti (StB). Arcibiskupské gymnázium bylo definitivně zrušeno. Bohosudov se proměnil ve sběrný tábor jezuitů a františkánů. I nadále byli studenti sledováni StB, mnozí z absolventů a profesorů až do poloviny 60. let persekuováni a vězněni komunisty.

Studenti gymnázia byli formováni intelektuálně, duchovně i fyzicky. Kromě náročného studia především humanitních oborů a jazyků nebyly zanedbávány ani přírodní vědy a matematika. Nedílnou součástí studia byl i sport, hudba, divadlo, duchovní cvičení, výlety a poutě. Ústav měl svůj vlastní orchestr, později i dechovku, pořádal sportovní utkání žactva a školní akademie, vydával "Zprávy z Bubenče" a množství studentských časopisů. Součástí moderního vybavení školy byla i observatoř. Více než polovina studentů odešla na studia teologie a stali se kněžími.
Gymnázium vychovalo několik generací české křesťanské inteligence, z níž v

Související články

Další aktuality

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020

Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava hledá učitele/ku

Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava hledá od 1. 9. 2020 učitele/učitelku hudební výchovy. Informace na telefonním čísle: 567 213 915 nebo 608 974 737, více na https://web.sosmb.cz.
10.07.2020

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
10.07.2020

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020