Silvestr a Nový rok

Silvestr a Nový rok jsou významnými dny v občanském kalendáři, které jsou úzce spojeny s křesťanstvím.

Praha: 31.12.335 zemřel v Římě papež Silvestr I., který dal jméno poslednímu dni našeho občanského roku. Hlavou církve byl od roku 314. Silvestr byl papežem, který směl prožít po desetiletích strachu a hrůzy krvavého pronásledování křesťanů začátek nové svobodné epochy křesťanství.

Začátek nového roku byl z původně 1.3. přesunut na 1.1. v roce 45 před Kristem, reformou kalendáře za Julia Cesara (juliánský kalendář). Zároveň s touto reformou byl jednotlivým měsícům v roce určen přesný počet dnů. Na každé 4 roky připadl jeden přestupný den tak, aby se kalendář srovnal se slunečním rokem.

Průměrná délka jednoho roku byla však podle juliánského kalendáře o více než 11 minut delší než délka slunečního roku. Po 128 letech se již rozdíl v délce kalendářního a slunečního roku rovnal délce jednoho celého dne. Papež Řehoř XIII. (1572-1585) tak na popud astronomů provedl reformu dosavadního juliánského kalendáře, která byla vyhlášena papežskou bulou Inter gravissimas z 24.2.1582. Gregoriánský kalendář se užívá ve většině zemí světa dodnes. Některá mimokřesťanská náboženství a kultury však mají své vlastní odlišné kalendáře a letopočty.

Katolická církev slaví 1.1. slavnost Matky Boží Panny Marie. Od roku 1967 připadá na Nový rok rovněž Světový den modliteb za mír, který zavedl papež Pavel VI. (1963-1978). Poselství papeže Jana Pavla II. ke Světovému dni míru 2004 nabízí související článek.
Populárně-naučný článek astronoma Jiřího Grygara o astronomii ve Vatikánu najdete na internetové adrese http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=184&sel_kniha=4.