Kněz a šejk Alois Musil

20. 04. 2004 Rubrika: Domácí
Výstava Centrální katolické knihovny v Praze s názvem "Kněz a šejk" - u příležitosti 60. výročí úmrtí katolického kněze Aloise Musila (+12.4.1944) - byla slavnostně zahájena 16.4. a potrvá do 4.6.2004.

Praha: Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží za účasti prince Mansoura Bin Khalida Al-Farhan Al-Sauda, velvyslance Saúdské Arábie; praneteře Aloise Musila MUDr. Jany Štelclové a dalších vzácných hostů a členů diplomatického sboru. Výstava připomíná jednu z nejpozoruhodnějších českých osobností 20. století a zároveň aktualizuje problematiku a průsečíky dialogu mezi křesťanstvím a islámem. Akci podpořila Společnost česko-arabská a Muzeum ve Vyškově.

Profesor Karlovy univerzity a děkan vídeňské teologické fakulty prožil mnoho let osamoceně v poušti mezi beduínskými kmeny, mnohokrát na pokraji života a smrti, a stal se světově respektovaným odborníkem, jehož diplomatické schopnosti později využil i rakouský císař. Zájem o Blízký a Střední východ pramenil z biblických studií. Musila zajímalo, proč se zrodila tři velká monoteistická náboženství právě na pokraji arabské pouště. Lokalizoval přesně mnoho konkrétních biblických míst a událostí, pravděpodobně i skutečnou polohu hory Sinaj.

Procestoval Egypt, Jordánsko, Palestinu, Sýrii, Severní Arábii, Mezopotámii a sebral obrovské množství etnografického, historického, biblického a zeměpisného materiálu. Na hřbetě velbloudů a koní najel pouští přes 30 tisíc kilometrů. Výsledky shrnul v 50 originálních studiích a popularizačních knihách, v nichž minimálně citoval a převážně neměl potřebu polemizovat s vědci. Většinu pramenů si totiž osobně ověřil. Vytvořil také množství map a plánků, napsal více než tisíc odborných článků v češtině, němčině a angličtině. Kromě světových a klasických jazyků ovládal 35 arabských nářečí. Objevil mj. pouštní zámek Amru z 8. století s figurálními islámskými malbami. Odborníci přitom tvrdili, že takové malby nemohou existovat, protože islámská tradice sunna nedovolovala v tomto období zobrazovat živé bytosti.
Podařilo se mu natolik získat důvěru beduínů, že se stal šejkem dvou znepřátelených arabských kmenů Beni Sachr a Ruála. Jako jeden z mála Evropanů dokonale pochopil život svobodných kočovníků.

Je však spíše uznáván a ctěn ve světě než doma. 20. století mu nepřálo, vždyť byl zastáncem monarchie, pracoval v diplomatických službách Rakouska-Uherska a byl osobním zpovědníkem císařovny Zity. Když se rozhodl vzdát se svého výsadního postavení na vídeňské univerzitě a přednášet na Karlově univerzitě musel čelit nechutným útokům českých "pseudovlastenců". Za 2. světové války ani po ní již nebylo možné, aby se veřejně hovořilo o vědci a katolickém knězi, orientalistovi a biblistovi, to neodpovídalo komunistické propagandě o náboženství jako "opiu lidstva" a jeho údajně negativnímu vztahu k vědě.
Alois Musil založil Orientální ústav Akademie věd, byl členem snad všech evropských vědeckých společností, v Americe bylo jeho úsilí oceněno Velkou zlatou medailí Americké geografické společnosti a Musilovo jméno bylo vytesáno do Dvorany slávy v New Yorku vedle Marca Pola, Livingstona a Amundsena.

Součástí výstavy jsou i fotografie z expedice "Amra 1993", která se vypravila po Musilových stopách. Muzeum ve Vyškově, kde se nachází stálá expozice A. Musila, poskytlo mnoho rodinných archivních dokumentů. Podrobnější životopis A. Musila je k dispozici v příloze této zprávy.
Výstava je zdarma přístupná široké veřejnosti a potrvá do 4.6.2004, denně od 9 do 17 hodin, v úterý a ve středu do 20 hodin v Centrální katolické knihovně (CKK) v Praze.

Kontakt: Eva Novotná, autorka výstavy, Thákurova 3, 160 00 Praha 6; tel: 220 181 514; mailto:novotna@ckk.cz.