Slavnost Seslání Ducha svatého - Letnice

Křesťané slaví tuto neděli (15.5.) seslání Ducha svatého na apoštoly a na Ježíšovu matku Marii, shromážděné ve večeřadle (Sk 2,1-13). Duch svatý tak posvětil církev jako nový Boží lid a zahájil její misijní šíření.

Seslání Ducha svatého slavila starokřesťanská církev brzy, ale první ověřené zprávy pocházejí až ze 3. století. Brzy se objevila snaha připodobnit tento svátek Velikonocům, proto se již ve 4. století slavila vigilie (předvečer) s oktávem (následných 8 dní) a připojil se také další sváteční den - 'svatodušní pondělí'. Po Velikonocích se v západní církvi staly Letnice druhým svátkem, v němž dříve bylo možno světit křestní vodu a udělovat svátost křtu. Liturgická barva je červená - na památku ohnivých jazyků, v jejichž podobě sestoupil Duch svatý na apoštoly.

Letnice také navazovaly na tradici předkřesťanských svátků. Český kronikář Kosmas psal v roce 1092 o knížeti Břetislavovi II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a hadače pohanské. Vykořenil také 'obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali'.
(Podle knihy 'Církevní rok a lidové obyčeje' od Vlastimila Vondrušky; vydalo nakladatelství DONA v roce 1991 v Českých Budějovicích.)

Starozákonní Letnice byly u Židů původně zemědělským svátkem díkůvzdání Hospodinu za žně (Šavuot - svátek týdnů). Oslavovaly se 7 týdnů (50 dnů) po Velikonocích, což křesťanství převzalo. Později se z nich stala oslava darování Zákona Mojžíšovi na hoře Sinaj.