Byla by 'závažná chyba' pro katolickou církev latinského obřadu ztratit tradici kněžského celibátu, varoval kardinál Georgie Pell biskupskou synodu.
Vatikán/ZENIT: Arcibiskup z australského Sydney Georgie Pell uvedl, že v Austrálii i na Novém Zélandu dochází ke snižování počtu kněžských povolání a že je zřejmý zmatek v oblasti přijímání eucharistie. 'Má doporučení synodě, jak jednat s těmito 'stíny', předpokládají zachování staré tradice v církvi latinského obřadu a oživení pochopení povinného celibátu pro diecézní kněze a pro řeholní řády,' prohlásil kardinál.
'Ztratit tuto tradici by byla nyní závažná chyba, která by vedla ke zmatku v misijních oblastech a neposílila by duchovní oživení v tzv. prvním světě,' zdůraznil. 'Byl by to odchod od praxe samotného Pána a přineslo by to závažné praktické nevýhody pro práci církve a oslabilo by to znaky hodnoty kněžství,' pokračoval australský kardinál. 'Měli bychom si vzpomenout na situaci církve před 500 lety, před reformací. Nesmírná expanze od té doby a očištění vedení církve, nedokonalé, ale podstatné, bylo dosaženo primárně milostí, prostřednictvím celibátních sester, bratří a kněží. Nedávné sexuální aféry tato pozitiva nijak nesnížily.
S ohledem na rozšiřování počtu těch, kdo podávají eucharistii, kardinál požádal synodu, aby navrhla další soupis návrhů a kritérií pro regulaci eucharistické služby, zejména o nedělích. 'Liturgie s knězem má vyšší hodnotu než liturgie bez kněze,' řekl. 'Neexistuje liturgie vedená laikem, jelikož laici mohou pouze vést zbožné modlitby a náhradu liturgie.'
Kardinál Pell přivítal návrh světícího biskupa Pierre-Antoine Paulo z Port-de-Paix na Haiti, který navrhl synodě, aby byl používán název 'speciální přisluhovatelé svatého přijímání' namísto 'přisluhovatelé eucharistie'. 'Služby v oblasti přijímání nebo bohoslužby slova nemají být náhražkou mše, když jsou k dispozici kněží,' uvedl kardinál Pell.
Isidro Castela, mluvčí synody, uvedl, že žádný z biskupů latinského obřadu, kteří měli projev na synodě, nenavrhl změny v řádu kněžského celibátu. Castela objasnil, že jediní, kdo mluvili o svěcení ženatých kněží jako obohacení, byli biskupové a patriarchové z východních církví sjednocených s Římem, v nichž existují ženatí kněží. I v těchto církvích jsou však biskupové vybíráni z okruhu celibátních kněží.