Apoštolská exhortace 'Sacramentum caritatis' byla dnes zveřejněna

V Tiskovém středisku Apoštolského stolce se dnes (13.3.2007) v 11.30 hodin konala prezentace posynodální apoštolské exhortace Sacramentum caritatis ('Svátost lásky') o eucharistii, zdroji a vrcholu života a poslání církve. Jde o shrnutí závěrů předloňské synody biskupů o eucharistii.

Vatikán: Tiskové konference se zúčastnili benátský patriarcha kardinál Angelo Scola, hlavní relátor synody biskupů, a arcibiskup Nikola Eterović, její generální sekretář. Apoštolská exhortace nese datum svátku Stolce sv. Petra (22.2.) a předkládá závěry 11. generální synody biskupů, která proběhla ve Vatikánu ve dnech 2.-23.10.2005.

Arcibiskup Eterović ukázal, jak nová exhortace doplňuje řadu velkých dokumentů o eucharistii, jako např. Ecclesia de Eucharistia a Mane nobiscum Domine papeže Jana Pavla II. 'Sacramentum caritatis stojí v této řadě a zároveň znovu předkládá a aktualizuje některé základní pravdy nauky o eucharistii, když volá po důstojném slavení posvátného ritu a připomíná naléhavou potřebu zahrnout eucharistii jako součást každodenního života.'

Kardinál Angelo Scola upozornil, jak se již názvem dokumentu připomíná 'naléhavost, jakou Svatý otec za dva roky svého pontifikátu přikládá pravdě o lásce… jednomu z klíčových témat, na kterých záleží budoucnost církve a lidstva.'

Dokument je rozdělen do tří částí, z nichž každá pojednává o jednom ze tří prvků: eucharistické tajemství, liturgické slavení a úcta. Názvy tří částí zní: Eucharistie jako tajemství víry, Eucharistie jako tajemství slavení a Eucharistie jako tajemství života. Podle kardinála Scoly učení papeže ukazuje, jak 'liturgická oslava (2) umožňuje křesťanský život (3) potvrzovaný vírou (1).'

V první části dokumentu, Eucharistie jako tajemství víry, se mluví o trojičních základech eucharistie, které zaručují, že vždy zůstane darem. Eucharistická úcta tak má hluboký vztah ke slavení. S odkazem na christologii a dílo Ducha Svatého papež ukazuje ustanovení eucharistie ve vztahu k židovské velikonoční večeři i novost, kterou přinesl Kristus, když nás pozval do tajemství své smrti a svého vzkříšení.

Kapitola Eucharistie a církev osvětluje, jak je eucharistie, Kristův dar, kauzální příčinou církve. Benedikt XVI. zde potvrzuje vzájemnost vztahu mezi eucharistií, která buduje církev, a církví, která slaví eucharistii, přitom však činí významnou magisteriální volbu pro primát eucharistie nad jejím církevním původem.

V dokumentu je zmíněna i nezbytnost služebného kněžství pro eucharistické slavení. Papež zde mimo jiné potvrzuje vztah kněžského svěcení a celibátu, 'nedocenitelného pokladu,' za současného respektu k tradicím východních církví. Poklesu počtu kněží na některých kontinentech je třeba čelit poukazováním na krásu kněžského života a dobrou formací.

V kapitole Eucharistie a manželství Svatý otec zmiňuje význam eucharistie pro nerozlučitelnost a jedinečnost každého křesťanského manželství a v 9 bodech přináší důležité pastorační návrhy pro péči o rozvedené katolíky a jejich účast ve společenství církve i bez svatého přijímání.

Druhá část dokumentu, Eucharistie jako tajemství slavení, se věnuje především těm aspektům slavení, které zasluhují největší pozornost: jak v oblasti liturgických symbolů a předmětů, tak umění. Zdůrazňuje se význam aktivní účasti na slavení, povzbuzuje se ke slavení v latinském jazyce – zvláště při mezinárodních setkáních.

Benedikt XVI. připomíná jednotu mše svaté, která se má projevovat i ve způsobu slavení bohoslužby slova. Zdůrazňuje též význam přinášení darů, pozdravení pokoje a závěrečného propuštění.

Ve třetí a závěrečné části, Eucharistie jako tajemství života, pak papež ukazuje sílu věřeného a slaveného tajemství jako konečný horizont křesťanské existence. Ve slavení křesťané nacházejí živého a pravého Boha, který má moc spasit jejich život. Na základě eucharistického slavení se celý jejich život stává svátostným. Všichni věřící jsou tak povoláni k hluboké proměně svého života.

Další kapitola dokumentu se zabývá vztahem eucharistie a svědectví, které je prvním a základním posláním křesťana. Každý v sobě má pěstovat touhu po tom, aby eucharistie měla hlubší vliv na jeho každodenní život: každý se má stát 'chlebem, který je lámán pro druhé,' a pracovat tak na spravedlivějším a více bratrském světě. Slavení eucharistie s dary chleba a vína, 'plody země a lidské práce,' souvisí i s ochranou životního prostředí, vyžadovaného odpovědností za svět, kterou Bůh vložil na člověka.

Na začátku i na konci exhortace pak papež Benedikt XVI. objasňuje vztah eucharistie a Panny Marie, 've které se dokonale svátostným způsobem ukazuje, jak Bůh sestupuje dolů, aby se setkal se svým stvořením a zapojil je do svého díla spásy… Od Marie se musíme učit, jak se stávat lidmi eucharistie a církve.'

Plný text dokumentu Sacramentum caritatis v angličtině, francouzštině, němčině, latině, italštině, polštině, portugalštině a španělštině je možné najít ZDE.