Náboženské symboly vadí lidem stále více

V mnoha zemích západního světa se stále více šíří trend neužívat veřejně žádné náboženské symboly či dokonce zakazovat jejich používání jednotlivcům – zaměstnancům nebo studentům.ENGLISH

Řím (I): Jeden z takových případů se nedávno vyskytl ve Spojených státech: na příkaz ředitele byl v říjnu r. 2006 odstraněn oltářní kříž z kaple na univerzitě William and Mary ve Williamsburgu (Virginie). Ředitel Gene Nichol tak rozhodl proto, že nechtěl 'znevýhodňovat studenty jiné než křesťanské víry.' Již dříve mohl kdokoliv z uživatelů kaple požádat o odstranění kříže např. při konání svatby. Poté co absolventi pohrozili, že ústav od nich nedostane milionový příspěvek, ředitel minulý týden přikázal navrácení kříže, místo oltáře však bude umístěn ve skleněné skříni vedle.

Koncem loňského roku rozhodla Rada guvernérů Univerzity Simona Frasera v Britské Kolumbii (Kanada), že ze znaku instituce budou odstraněny dva kříže. Prorektor pro vnější vztahy Warren Gill vysvětlil rozhodnutí tím, že 'kříže v kombinaci se skutečností, že univerzita je pojmenována po osobě – cestovateli Simonu Fraserovi, vedou zahraniční návštěvníky k mylnému závěru, že jde o církevní zařízení.'

Debata o náboženských symbolech probíhá i v Anglii: po loňském případu letušky Britských aerolinií, která byla požádána, aby v zaměstnání nenosila řetízek s křížkem, se podobný případ objevil na začátku tohoto roku ve škole v Gillinghamu (hrabství Kent). Vedení školy požádalo studentku – katoličku, aby z krku sundala křížek. Její rodina se však rychle ohradila s poukazem na to, že škola dovoluje nosit náboženské symboly – muslimské šátky, turbany či přívěšky – i dalším dětem.

Konflikty náboženství a zaměstnání jsou časté i v USA: luteránka Connie Rehmová ze Savannah v Missouri přišla o práci v městské knihovně poté, co odmítla pracovat v neděli. Až po zásahu federálního soudu loni na podzim byla přijata zpět.

Jako země s rychle vzrůstající tendencí boje s náboženskými symboly se ukazuje Španělsko – mnohé veřejné školy již kříže ze zdí svých učeben sundaly. V Palencii (provincie Kastilie-León) bylo naopak vedení školy protestem rodičů donuceno kříže pověsit zpět. Kardinál Carlos Amigo, arcibiskup ze Sevilly, v komentáři k podobným případům podotkl, že je mnohem důležitější naučit děti respektovat lidi s odlišnou vírou a kulturou než jim nošení symbolů zakazovat.

Tématu se věnovala i Španělská biskupská konference ve svém pastýřském listě z 23.11.2006, kde mimo jiné tvrdí, že se ve španělské společnosti vzmáhá 'alarmující vlna sekularismu': nejde přitom podle nich o snahu uchovat nezávislost světských institucí, ale o pokus o úplné vyloučení Boha. Jakýkoliv odkaz na Boha je považován za znak intelektuální nezralosti a nedostatku lidské svobody. Biskupové poznamenávají, že tyto projevy svědčí o touze člověka stát se absolutním pánem svého osudu bez odkazu na nějakou vyšší autoritu. Z tohoto zdroje pak pochází i nepřátelství k náboženství a zbožšťování pozemských věcí jako nejvyššího dobra v životě, dodávají španělští biskupové.

Při své promluvě o lidských právech a náboženství před Valným shromážděním OSN dne 27.10.2006 řekl vatikánský stálý pozorovatel arcibiskup Celestino Migliore, že náboženská svoboda je základním právem člověka: 'Apoštolský stolec se zajímá o ty případy, kdy vydané či navržené zákony a předpisy určují hranice praktikování, zachovávání nebo propagaci náboženství.'

Svobody v projevování náboženství i ve veřejném životě se zastal také Bertie Ahern, premiér Irska, při svém proslovu 26.2.2007: dialog s církvemi a náboženstvími je podle něj potřebný pro pochopení 'víry a hodnot, které utvářely naši společnost… a které představují klíč k pochopení identity tolika našich spoluobčanů… Kdyby bylo moderní Irsko zbaveno svého náboženského pozadí a víry, naše kultura a společnost by přišla o své nejhlubší kořeny a jeden z nejpodstatnějších zdrojů růstu a směřování v budoucnosti.'

Zpracováno podle agentury ZENIT, autor: P. John Flynn