Nalezen hrob krále Heroda

Izraelští archeologové pod vedením Ehuda Necera z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě objevili u Jordánu hrob krále Heroda. Nalezli ho v pevnosti Herodium, kterou si zde Herodes nechal postavit.

Jeruzalém (IL): Izraelští archeologové objevili v těchto dnech hrob židovského krále Heroda Velikého, který podle Matoušova evangelia dal nařízení k záhubě neviňátek v Betlémě. Hrob objevili odborníci v čele s Ehudem Necerem, profesorem Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, na západním břehu Jordánu v již zmíněném Herodiu, jež založil sám panovník. V nalezeném hrobu jsou patrny pozůstatky neobvyklého druhu vápencového sarkofágu.

Herodes Veliký se narodil kolem roku 74 před Kristem a vládl od roku 39 do roku 4 př. Kr., kdy podle historika Josefa Flavia zemřel. Herodes zemřel v Jerichu, ale podle svého přání byl pohřben v Herodiu – slavném komplexu na vrcholu hory asi 15 km jižně od Jeruzaléma, jehož součástí je palác, pevnost a monument. Pevnost, nesoucí jeho jméno, si Herodes vybral za místo svého posledního odpočinku a nechal zde postavit jeden z největších královských komplexů Římské říše. Herodium sloužilo jako obytný palác, svatyně, administrativní centrum a mauzoleum.

Nejprve byl pro tento účel navršen umělý kuželovitý kopec, viditelný až z Jeruzaléma, na němž vyrostl opevněný palác se strážními věžemi užívaný výhradně v dobách války. Na úpatí kopce pak vznikl další palácový komplex o velikosti malého města známý jako 'Dolní Herodium'. Zahrnoval množství budov, přepychové zahrady s jezírky, stáje a sklady.

Po Herodově smrti obýval Herodium jeho syn. Když se Judea stala římskou provincií, sloužilo místo jako středisko římských prefektů. V době protiřímského povstání bylo jednou z posledních bašt židovských rebelů. Římané se ho zmocnili v roce 71 n.l., rok poté, co zničili druhý židovský chrám v Jeruzalémě. V 5. století osídlili Herodium byzantští mnichové, pak sloužilo nějaký čas malomocným. V 7. století bylo definitivně opuštěno.

'Umístění a jedinečná povaha nálezu spolu s historickými záznamy nás nenechávají na pochybnostech, že jde o pozůstatky královského pohřebiště, přestože zde nebyly nalezeny žádné nápisy,' tvrdí Ehud Necer. Dodává, že památku rozbili s velkou pravděpodobností Židé při povstání proti Římu. O Herodově hrobě píše také Josef Flavius, který detailně líčí pohřební procesí z Jericha, jehož se prý zúčastnili stovky Herodových strážců a sluhů.

S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci, na severovýchodní svah kopce.

První archeologické vykopávky v Herodiu vedli v letech 1956 až 1962 františkáni, kteří odkryli většinu dochovaných pozůstatků. Izraelské úřady zde zahájily archeologické práce v roce 1972, několik let poté, co toto území Izrael obsadil v šestidenní válce.

Dominikán Jerome Murphy-O'Connor z Francouzské biblické a archeologické školy v Jeruzalémě považuje nález za 'skutečně důležitý' a Necerovi k úspěchu v hledání hrobu blahopřeje. 'Je nádherné, že se podařilo najít části sarkofágu. Židovský historik Josef Flavius o Herodově pohřebišti již psal,' říká Murphy-O'Connor a dodává, že ho nepřekvapuje absence nápisu, protože ve starověku byly zmínky o tomto zlořečeném králi likvidovány.