Amnesty International podporou potratů zrazuje svou identitu, míní kardinál Martino

Předseda Papežské rady "Justitita et Pax" kardinál Renato Martino povzbuzuje katolíky, aby přestali finančně podporovat organizaci Amnesty International (AI), která se zasazuje o právo na potrat.
Publikováno: 14. 6. 2007 18:55

Vatikán: Hluboké politování nad rozhodnutím organizace Amnesty International podporovat "právo" na potrat vyjádřil v rozhovoru pro americký týdeník National Catholic Register předseda Papežské rady "Justitita et Pax" kardinál Renato Martino.

Přibližně 400 členů britské Amnesty International během své národní výroční konference v Edinburghu 25.3. hlasováním vyjádřilo své rozhodnutí zasazovat se nejenom o depenalizaci potratu, ale taky o legalizaci, bezplatnost a dostupnost dobrovolného přerušení těhotenství.

Snahu AI o dekriminalizaci potratů považuje předseda Papežské rady "Justitita et Pax" za "zradu" identity a cílů této organizace, která se tím sama "diskvalifikovala" jako obhájce lidských práv.

Nevyhnutelným následkem tohoto rozhodnutí bude podle kardinála Martina zastavení jakéhokoliv financování Amnesty International ze strany katolických organizací a také katolíků jednotlivců.

"Není-li již Amnesty International ochotna zastat se toho nejzákladnějšího lidského práva – práva na život – pak je třeba vyslovit pochybnost o samotné integritě této organizace," poznamenává 74-letý kardinál, jenž stál v čele delegace Svatého stolce na Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji, která se konala v roku 1994 v Káhiře.

"Díky Bohu neexistuje žádné mezinárodně uznané právo na umělý potrat, jak vyplývá i z káhirské konference OSN, která vyloučila potrat jako dovolený prostředek kontroly porodnosti," vysvětlil kardinál.

Podle něj potratová lobby pokračuje dál ve své propagandě jako součásti kultury, kterou Jan Pavel II. nazýval "kulturou smrti".

"Je to krajně na pováženou, když se tak zasloužilá organizace jako Amnesty International nyní podrobuje nátlaku takové lobby," řekl na závěr kardinál Renato Martino a zdůraznil: "Dobrovolné odstranění jakéhokoliv nevinného lidského života je vždycky zločin a podrývá základy společného dobra lidské rodiny."

Amnesty International založil v roce 1961 Angličan Peter Benenson, katolík a obhájce nezměnitelných práv lidské osoby.

Související články

Další aktuality

Při setkání dominikánské rodiny se bude slavit stotřicítka

Tématem tradičního podzimního setkání dominikánské rodiny, které se uskuteční 12. října 2019 v prostorách pražského kláštera bratří dominikánů v Husově ulici, bude letos 130. výročí vzniku „jedné z malých ratolestí na velkém a starobylém kmeni řádu sv. Dominika“, České kongregace sester dominikánek. Hlavním celebrantem zahajovací mše svaté, která začne v 9.15 hod v kostele sv. Jiljí, bude Dominik kardinál Duka OP.
23.09.2019

Národní svatováclavská pouť 2019

Již tuto sobotu 28. září se ve Staré Boleslavi uskuteční Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem mše svaté v 10.00 bude apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Charles D. Balvo. Letos si připomeneme také deset let od návštěvy papeže Benedikta XVI.v České republice.
23.09.2019

Benefiční koncert podpoří Adopci na dálku

Ve středu 25. září budou Boni pueri pod vedením sbormistra Marka Štilce zpívat pro chudé indické děti v hradecké katedrále Sv. Ducha od 19:45. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na vzdělávání školáků z nejchudších indických rodin zapojených do Adopce na dálku®. Na benefiční koncert, kterým vyvrcholí indická návštěva, jsou srdečně zváni všichni dárci i široká veřejnost.
23.09.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. září 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v TV Noe, Radiu Proglas, České televizi a Českém rozhlasu.
23.09.2019

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Církev v Německu nastoupila vlastní synodální cestu. Její počínání vzbuzuje otazníky v jiných místních církvích a rovněž ve Vatikánu, jak dosvědčuje papežův list Němcům a naposled list kardinála Marca Ouelleta německému episkopátu. Situaci přibližuje berlínský korespondent Vatikánského rozhlasu Tomasz Kycia.
20.09.2019