Sestra Boltnarová a P. Zemánek obrdrželi medaili Za zásluhy

Včera, v neděli 28.10.2007, o svátku vzniku Československa, udělil prezident republiky Václav Klaus vyznamenání 24 osobnostem. Z církevních osobností byli mezi nimi sestra z kongregace sv. Karla Boromejského  Marie Goretti Boltnarová a redemptorista P. Jan Zemánek, kteří jsou nositeli medailí Za zásluhy. Přinášíme stručné rozhovory s oběma oceněnými.
Publikováno: 29. 10. 2007 15:45

Praha: Sestře Marii Goretti Boltnarové  SCB byla udělena medaile Za zásluhy o stát v oblasti výchovy. Sestra Boltnarová  se narodila 1.1.1934. Je členkou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Celý svůj život zasvětila péči o nemocné, seniory, tělesně i mentálně postižené, obyvatele dětských domovů a nápravných ústavů a oběti přírodních katastrof.

Svou neúnavnou aktivitou pomáhá jak postiženým spoluobčanům vyrovnávat se s těžkým životním údělem, tak řadě zdravotnických a sociálních zařízení v celé republice získávat prostředky a vybavení pro poskytování kvalitní péče.

P. Jan Zemánek CSsR je držitelem medaile Za zásluhy o stát. Narodil se 23.1.1925 v  Drslavicích u Uherského Brodu. Vstoupil do kongregace redemptoristů a 20.11.1949 byl vysvěcen na kněze.

Po likvidaci klášterů v roce 1950 byl nejprve v soustřeďovacím táboře v Králíkách a poté nastoupil vojenskou službu u PTP. Následovala léta manuální práce a věznění. Až od r. 1969 mohl působit v pastoraci. Po roce 1989 se stal provinciálem  a velmi se zasloužil o rozvoj kongregace.

Rozhovor Vojtěcha Vlčka  s  P. Janem Zemánkem vyšel v knize "Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel."

Více informací o knize k dispozici na webové adrese (viz níže před rozhovory).

Více informací:

web: http://ikarmel.cz/kniha/Kriz-jsem-hlasal-kriz-jsem-snasel_10801.html

 

Rozhovor se sestrou Boltnarovou

Věnujete se trpícím. Čím jsou pro Vás trpící, jak je vnímáte?

"Já jsem se rozhodla sloužit  trpícím už v mládí a svou úlohu mezi nimi beru tak, že mě k nim posílá Pán Bůh."

Jak odpovídáte lidem, kteří se ptají na smysl utrpení?

"Ještě  mi nikdo takovou otázku nepoložil  a kdyby ano, tak bych mu odpověděla asi takto: Záleží na tom, jak člověk své utrpení bere a jestli je ochoten své kříže dát Pánu Bohu. Ti, co mají slabou víru, v trápení zahořknou a neobětují je. Nemohou sami vidět cenu svého utrpení, kterou ono zajisté má."

Tělesné utrpení může dosáhnout obrovských rozměrů, stejně tak i duševní útrapy. Setkala jste se někdy s nepředstavitelným  tělesným a zároveň duševním utrpením a jaké bylo toto setkání?

"S takovými případy jsem se setkala, ale dostatečně reagovat na tuto otázku v jedné odpovědi bych asi nedovedla. To svědčí o tom, že v uvedené  situaci jde o nevýslovně těžké trápení."

 

Rozhovor s P. Zemánkem

Jak probíhalo Vaše definitivní rozhodnutí následovat Ježíše jako redemptorista?

"Bylo to ještě v dětství. Když jsem byl už v 11 letech pevně rozhodnut o cestě řeholním životem, kamarád mě informoval o možnostech studia na osmiletém gymnáziu v Libějovicích u Vodňan (jižní Čechy) a tatínek mě tam přihlásil. Takto jsem začal kráčet v Ježíšových šlépějích."

Prožil jste v 50. letech těžkou dobu komunistického režimu. Jak jste zkoušku vydržel, co konkrétně Vám dodávalo sílu?

"Určitě mi pomohla osobní zkušenost živé víry, pocit, že budu moct být u oltáře a síla komunity nás vězňů, např. na Mírově nebo ve Valdicích. V posledně jmenovaném vězení jsem křížovou cestu prožíval s Dr. Mádrem."

Kdybyste měl srovnat Vaši duchovní činnost před r. 1950 a po r. 1989, v čem vidíte shodu a v čem rozdíly?

"Shoda je taková, že v obou dobách svitly velké naděje, které později pominuly. Rozdíl vidím v tom, že naději víry a pastoraci před r. 1950 smetl komunistický režim. Po Sametové revoluci se o to zasloužily negativní moderní vlivy i to, že některá média vyzdvihují pouze stinné stránky církve. Náboženský život v celé Evropě poklesl.

Neztrácím však naději, v důchodu vypomáhám podle svých sil; vykonávám katecheze pro rodiny, sloužím koncelebrované bohoslužby, a tak se snažím, aby naděje, která tady vzplála po r. 1989, nikdy nezhasla."

Související články

Další aktuality

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021

Dopis kardinála Dominika Duky prezidentu republiky

V den výročí první papežské návštěvy v naší zemi papežem Janem Pavlem II., dne 21. dubna 2021 adresuje kardinál Duka dopis prezidentu republiky, reagující na události ohledně vyšetřování výbuchu v moravských Vrběticích.
22.04.2021