Papež: věda nemůže stanovit, kdo je člověk

"Když věda jedná v souladu se svědomím, její pokrok se mění ve skutek lásky," řekl Benedikt XVI. včera (28.1.2008) během audience ve Vatikánu účastníkům sympozia "Měnící se identita jednotlivce", který uspořádaly Francouzská akademie věd a Papežská akademie věd spolu s dalšími akademickými institucemi Francie a Svatého stolce.
Publikováno: 29. 1. 2008 20:10

"V době, kdy exaktní, přírodní i humanitní vědy dosáhly obrovského pokroku v poznání lidské bytosti a světa, existuje pokušení vymezit identitu lidské bytosti a uzavřít ji do poznání, kterého můžeme dosáhnout," vysvětlil papež. "Aby se tomuto nebezpečí zabránilo," dodal, "je nutné nechat prostor antropologickému výzkumu, filosofii a teologii, které mohou ukázat a zachovat tajemství jeho bytí, protože věda nemůže stanovit, kdo je člověk, odkud přichází a kam jde." Podle Benedikta XVI. se "věda o člověku stane nejvýznamnější vědou", protože "člověk vždy přesahuje to, co je možné vidět nebo pochopit z výsledků experimentů".

"Člověk není plodem náhody, ani shody okolností, předurčení či fyzikálně chemických reakcí; člověk je bytost, která se těší svobodě a uvědomuje si svou přirozenost. Svoboda je znakem různosti, která je člověku vlastní," řekl papež. Dodal, že svoboda "jasně ukazuje, že lidská existence má smysl. Když člověk uplatňuje svou autentickou svobodu, realizuje tím své povolání a dává hluboký smysl své identitě".

"V naší době, kdy rozvoj vědy je díky možnostem, které nabízí, přitažlivý a lákavý, je důležité více než kdy jindy vychovávat svědomí našich současníků tak, aby se věda nestala kritériem dobra," uvedl papež. Člověk tak bude "respektován jako střed stvoření" a nestane se "předmětem ideologických manipulací, svévolných rozhodnutí ani převahy silnějších nad slabšími". A upozornil, že "projevy tohoto nebezpečí jsme mohli poznat v průběhu lidských dějin, zvláště ve 20. století".

"Každý vědecký pokrok by měl být i pokrokem lásky, který má sloužit člověku a lidstvu a přispívat k vytvoření lidské identity."

"Láska umožní lidem vyjít ze sebe, objevit a uznat druhého člověka," ukončil papež.

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019