Papež: věda nemůže stanovit, kdo je člověk

"Když věda jedná v souladu se svědomím, její pokrok se mění ve skutek lásky," řekl Benedikt XVI. včera (28.1.2008) během audience ve Vatikánu účastníkům sympozia "Měnící se identita jednotlivce", který uspořádaly Francouzská akademie věd a Papežská akademie věd spolu s dalšími akademickými institucemi Francie a Svatého stolce.
Publikováno: 29. 1. 2008 20:10

"V době, kdy exaktní, přírodní i humanitní vědy dosáhly obrovského pokroku v poznání lidské bytosti a světa, existuje pokušení vymezit identitu lidské bytosti a uzavřít ji do poznání, kterého můžeme dosáhnout," vysvětlil papež. "Aby se tomuto nebezpečí zabránilo," dodal, "je nutné nechat prostor antropologickému výzkumu, filosofii a teologii, které mohou ukázat a zachovat tajemství jeho bytí, protože věda nemůže stanovit, kdo je člověk, odkud přichází a kam jde." Podle Benedikta XVI. se "věda o člověku stane nejvýznamnější vědou", protože "člověk vždy přesahuje to, co je možné vidět nebo pochopit z výsledků experimentů".

"Člověk není plodem náhody, ani shody okolností, předurčení či fyzikálně chemických reakcí; člověk je bytost, která se těší svobodě a uvědomuje si svou přirozenost. Svoboda je znakem různosti, která je člověku vlastní," řekl papež. Dodal, že svoboda "jasně ukazuje, že lidská existence má smysl. Když člověk uplatňuje svou autentickou svobodu, realizuje tím své povolání a dává hluboký smysl své identitě".

"V naší době, kdy rozvoj vědy je díky možnostem, které nabízí, přitažlivý a lákavý, je důležité více než kdy jindy vychovávat svědomí našich současníků tak, aby se věda nestala kritériem dobra," uvedl papež. Člověk tak bude "respektován jako střed stvoření" a nestane se "předmětem ideologických manipulací, svévolných rozhodnutí ani převahy silnějších nad slabšími". A upozornil, že "projevy tohoto nebezpečí jsme mohli poznat v průběhu lidských dějin, zvláště ve 20. století".

"Každý vědecký pokrok by měl být i pokrokem lásky, který má sloužit člověku a lidstvu a přispívat k vytvoření lidské identity."

"Láska umožní lidem vyjít ze sebe, objevit a uznat druhého člověka," ukončil papež.

Související články

Další aktuality

Naživo s Indy o tom, jak čeští dárci mění životy chudých indických dětí

Tento týden přijede do východních Čech indický koordinátor charitního projektu Adopce na dálku® P. Patrick Edward Pinto z oblasti Bangalore. O životě dětí z nejchudších indických rodin, kterým čeští dárci pomáhají získat vzdělání, bude vyprávět studentům na školách v Hradci Králové (20. 9.) a na Pardubicku (18., 19. a 23. 9.). Živé besedy pro veřejnost se uskuteční v Poličce (18. 9.), v Novém Městě nad Metují (20. 9.), v Kutné Hoře (21. 9.), v Dobrušce a v Rychnově (22. 9.) i v dalších městech. Ve čtvrtek 19. září se P. Pinto ještě setká s radním Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavlem Šotolou a s řediteli Charit.
17.09.2019

Mše svatá zahájí proces blahořečení Adolfa Kajpra

Dnes uplynulo přesně 60 let od smrti P. Adolfa Kajpra SJ (1902–1959). Při příležitosti tohoto výročí a zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení se bude slavit mše svatá v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Začne v neděli 22. září v 9 hodin a hlavním celebrantem bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP. V závěru bohoslužby budou ostatky Božího služebníka Adolfa Kajpra uloženy v kostele.
17.09.2019

Mír spočívá na modlitbě a dialogu, píše papež komunitě Sant´Egidio

Ve španělském hlavním městě v neděli začalo každoroční mezinárodní setkání za mír, které za účasti tří set náboženských představitelů a osobností ze světa politiky i kultury pořádá římská komunita Sant´Egidio, tentokrát pod mottem „Mír bez hranic“. Třiatřicet let po modlitbě za mír v Assisi, k níž vyzval sv. Jan Pavel II., tak pokračuje tato „pouť míru“, jak ji v pozdravném poselství definuje papež František.
16.09.2019

Pastýřský list biskupa Vlastimila Kročila

Pastýřský list diecézního biskupa českobudějovického k 24. neděli v mezidobí.
16.09.2019

Svatoludmilská pouť na Levém Hradci

Ve dnech 14.-15. 9. 2019 se konala na Levém Hradci Svatoludmilská pouť, během níž byla vystavena lebka sv. Ludmily. V sobotu 14. 9. byla relikvie uvítána v kostele sv. Klimenta, poté byla slavena byzantsko-slovanská liturgie sv. Jana Zlatoústého ke cti sv. Ludmily. Hlavním celebrantem byl gen. vikář Apoštolského exarchátu Mons. Milan Hanuš. V neděli 15.9. slavnostní mši sv. celebroval Mons. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský. Po mši kardinál Duka požehnal vyhlídku sv. Ludmily, následovala beseda a řeckokatolický chvalozpěv - Akathist.
16.09.2019