Papež: věda nemůže stanovit, kdo je člověk

'Když věda jedná v souladu se svědomím, její pokrok se mění ve skutek lásky,' řekl Benedikt XVI. včera (28.1.2008) během audience ve Vatikánu účastníkům sympozia 'Měnící se identita jednotlivce', který uspořádaly Francouzská akademie věd a Papežská akademie věd spolu s dalšími akademickými institucemi Francie a Svatého stolce.

'V době, kdy exaktní, přírodní i humanitní vědy dosáhly obrovského pokroku v poznání lidské bytosti a světa, existuje pokušení vymezit identitu lidské bytosti a uzavřít ji do poznání, kterého můžeme dosáhnout,' vysvětlil papež. 'Aby se tomuto nebezpečí zabránilo,' dodal, 'je nutné nechat prostor antropologickému výzkumu, filosofii a teologii, které mohou ukázat a zachovat tajemství jeho bytí, protože věda nemůže stanovit, kdo je člověk, odkud přichází a kam jde.' Podle Benedikta XVI. se 'věda o člověku stane nejvýznamnější vědou', protože 'člověk vždy přesahuje to, co je možné vidět nebo pochopit z výsledků experimentů'.

'Člověk není plodem náhody, ani shody okolností, předurčení či fyzikálně chemických reakcí; člověk je bytost, která se těší svobodě a uvědomuje si svou přirozenost. Svoboda je znakem různosti, která je člověku vlastní,' řekl papež. Dodal, že svoboda 'jasně ukazuje, že lidská existence má smysl. Když člověk uplatňuje svou autentickou svobodu, realizuje tím své povolání a dává hluboký smysl své identitě'.

'V naší době, kdy rozvoj vědy je díky možnostem, které nabízí, přitažlivý a lákavý, je důležité více než kdy jindy vychovávat svědomí našich současníků tak, aby se věda nestala kritériem dobra,' uvedl papež. Člověk tak bude 'respektován jako střed stvoření' a nestane se 'předmětem ideologických manipulací, svévolných rozhodnutí ani převahy silnějších nad slabšími'. A upozornil, že 'projevy tohoto nebezpečí jsme mohli poznat v průběhu lidských dějin, zvláště ve 20. století'.

'Každý vědecký pokrok by měl být i pokrokem lásky, který má sloužit člověku a lidstvu a přispívat k vytvoření lidské identity.'

'Láska umožní lidem vyjít ze sebe, objevit a uznat druhého člověka,' ukončil papež.