Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů

Ve třetím díle seriálu o českých kandidátech na blahořečení a svatořečení vám chceme představit čtyři osoby spojené s brněnskou diecézí, které se – ať už fyzicky či duchovně – postavily proti zločineckým režimům své doby: sestra Marie Restituta Kafková byla popravena r. 1943 ve Vídni, matka Vojtěcha Hasmandová byla v padesátých letech vězněna, Jan Bula je jeden ze tří kněží popravených v rámci tzv. babického procesu v letech 1951-1952 a konečně P. Tomáš Maria Týn, který se nabídl jako dobrovolná oběť za osvobození Československa od komunismu.
Publikováno: 15. 8. 2008 13:00

Brno: První ze čtyř kandidátů je blahoslavená sestra Marie Restituta Kafková (1894-1943), o kterou se brněnská diecéze "dělí" s vídeňskou arcidiecézí. I když se totiž narodila v Brně, odešla její rodina po dvou letech od jejího narození do Vídně a zde Helena Kafková prožila celý svůj další život. Roku 1914 vstoupila do III. řádu svatého Františka, přijala jméno Marie Restituta a začala sloužit jako zdravotní sestra a od r. 1919 pracovala ve vídeňské nemocnici Lainz. Přes svůj nízký věk si brzy získala respekt a stala se pravou rukou primáře. Po připojení Rakouska k německé říši nastalo období utlačování církve. Sestra Restituta byla v únoru 1942 zatčena na základě obvinění, že opisovala posměšnou básničku proti režimu, a 30.3.1943 byla popravena gilotinou. Stala se tak jedinou řeholní sestrou, odsouzenou nacisty v soudním procesu k trestu smrti, a také první mučednicí vídeňské arcidiecéze, která r. 1988 zahájila její beatifikační proces. Sestra Restituta byla blahořečena 21.6.1998 ve Vídni, její liturgická památka se v brněnské a vídeňské diecézi slaví 29.10.

 

Druhou řeholnicí je matka Marie Vojtěcha Hasmandová (1914-1988), vlastním jménem Antonie. Pocházela z Huštěnovic u Uherského Hradiště a ve 13 letech odešla k boromejkám do Frýdlantu nad Ostravicí. Po maturitě r. 1933 v Praze vstoupila do kongregace s řádovým jménem Marie Vojtěcha. Za války vyučovala v Třeboni a ve Frýdlantě a působila jako ošetřovatelka ve Slaném. Po válce byla ředitelkou školy v Brně a r. 1950 se stala představenou ústavu v Prachaticích. Za ukrývání kněze byla r. 1952 zatčena a odsouzena na 8 let. Po propuštění v roce 1960 působila 10 let v charitním domově ve Vidnavě. V červenci 1970 byla zvolena generální představenou boromejek a kongregaci vedla 18 let až do své smrti 21.1.1988 ve Znojmě. Diecézní beatifikační proces matky Vojtěchy probíhal v letech 1996-2004 a materiály byly poté předány vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení.

 

Jediným ze čtyř kandidátů, jehož beatifikační proces vede přímo brněnské biskupství, je P. Jan Bula (1920-1952). Narodil se v Lukově u Moravských Budějovic a po studiích na brněnském gymnáziu nastoupil do kněžského alumnátu (semináře). Kněžské svěcení přijal v červenci r. 1945 a byl poslán jako kaplan do Rokytnice nad Rokytnou nedaleko svého rodiště, kde se intenzivně věnoval práci s mládeží. Po smrti faráře se stal administrátorem farnosti. V únoru roku 1951 jej kontaktoval bývalý spolužák Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby a pověřil Bulu spoluorganizováním přechodu pražského arcibiskupa Berana do zahraničí. Na varování jiného kněze Bula žádost Malého odmítl a byl 30.4.1951 zatčen. O dva měsíce později, 2.7.1951, byli v nedalekých Babicích zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru; tuto akci, která stála na počátku tzv. "babického procesu", pravděpodobně naplánovala komunistická strana, aby zastrašila místní rolníky. Jan Bula byl obviněn z organizování činu, se kterým ani nemohl mít nic společného, a odsouzen k trestu smrti. Dne 20.5.1952 byl v jihlavské věznici popraven oběšením. V roce 1990 byl jeho soudní proces znovu otevřen a P. Bula byl v plném rozsahu rehabilitován. Jeho beatifikační proces zahájil brněnský biskup Vojtěch Cikrle v roce 2004.

 

Nejmladší ze čtveřice osob brněnské diecéze, čekajících na blahořečení či svatořečení, je dominikánský kněz Tomáš Josef Maria Týn (1950-1990). Pocházel z Brna a r. 1966 byl jako výborný student poslán studovat na gymnáziu ve francouzském Dijonu, kde r. 1969 maturoval. Po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu r. 1968 odešli do zahraničí i jeho rodiče a usadili se v Německu. Tomáš Týn vstoupil v září r. 1969 k dominikánům a po studiích ve Walberbergu, Bologni a Římě byl dne 29.6.1975 vysvěcen papežem Pavlem VI. na kněze. Toho dne také nabídl svůj život Bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu. Následující léta vyučoval teologii a filosofii na univerzitě v Bologni a působil zde v duchovní službě. V říjnu roku 1989 byl náhle zasažen prudkými bolestmi a lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor s metastázemi v břišní dutině. Jeho rodiče – oba dva lékaři – ho nechali převézt do Německa. Přestože mu postupující metastáze působily stále větší bolesti, pracoval až do posledních chvil na svém teologicko-filozofickém díle Metafisica della sostanza. Zemřel 1.1.1990 v nemocnici v Heidelbergu a pohřben byl o čtyři dny později v Neckargemündu. Diecézní fáze beatifikačního procesu byla zahájena 25.2.2006 v Bologni za účasti zástupců české dominikánské provincie.

 

Životopisy všech kandidátů naleznete v příloze.

Soubory ke stažení

velikost 43 KB
velikost 30 KB

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022