Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů

15. 08. 2008 Rubrika: Domácí
Ve třetím díle seriálu o českých kandidátech na blahořečení a svatořečení vám chceme představit čtyři osoby spojené s brněnskou diecézí, které se – ať už fyzicky či duchovně – postavily proti zločineckým režimům své doby: sestra Marie Restituta Kafková byla popravena r. 1943 ve Vídni, matka Vojtěcha Hasmandová byla v padesátých letech vězněna, Jan Bula je jeden ze tří kněží popravených v rámci tzv. babického procesu v letech 1951-1952 a konečně P. Tomáš Maria Týn, který se nabídl jako dobrovolná oběť za osvobození Československa od komunismu.

Brno: První ze čtyř kandidátů je blahoslavená sestra Marie Restituta Kafková (1894-1943), o kterou se brněnská diecéze "dělí" s vídeňskou arcidiecézí. I když se totiž narodila v Brně, odešla její rodina po dvou letech od jejího narození do Vídně a zde Helena Kafková prožila celý svůj další život. Roku 1914 vstoupila do III. řádu svatého Františka, přijala jméno Marie Restituta a začala sloužit jako zdravotní sestra a od r. 1919 pracovala ve vídeňské nemocnici Lainz. Přes svůj nízký věk si brzy získala respekt a stala se pravou rukou primáře. Po připojení Rakouska k německé říši nastalo období utlačování církve. Sestra Restituta byla v únoru 1942 zatčena na základě obvinění, že opisovala posměšnou básničku proti režimu, a 30.3.1943 byla popravena gilotinou. Stala se tak jedinou řeholní sestrou, odsouzenou nacisty v soudním procesu k trestu smrti, a také první mučednicí vídeňské arcidiecéze, která r. 1988 zahájila její beatifikační proces. Sestra Restituta byla blahořečena 21.6.1998 ve Vídni, její liturgická památka se v brněnské a vídeňské diecézi slaví 29.10.

 

Druhou řeholnicí je matka Marie Vojtěcha Hasmandová (1914-1988), vlastním jménem Antonie. Pocházela z Huštěnovic u Uherského Hradiště a ve 13 letech odešla k boromejkám do Frýdlantu nad Ostravicí. Po maturitě r. 1933 v Praze vstoupila do kongregace s řádovým jménem Marie Vojtěcha. Za války vyučovala v Třeboni a ve Frýdlantě a působila jako ošetřovatelka ve Slaném. Po válce byla ředitelkou školy v Brně a r. 1950 se stala představenou ústavu v Prachaticích. Za ukrývání kněze byla r. 1952 zatčena a odsouzena na 8 let. Po propuštění v roce 1960 působila 10 let v charitním domově ve Vidnavě. V červenci 1970 byla zvolena generální představenou boromejek a kongregaci vedla 18 let až do své smrti 21.1.1988 ve Znojmě. Diecézní beatifikační proces matky Vojtěchy probíhal v letech 1996-2004 a materiály byly poté předány vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení.

 

Jediným ze čtyř kandidátů, jehož beatifikační proces vede přímo brněnské biskupství, je P. Jan Bula (1920-1952). Narodil se v Lukově u Moravských Budějovic a po studiích na brněnském gymnáziu nastoupil do kněžského alumnátu (semináře). Kněžské svěcení přijal v červenci r. 1945 a byl poslán jako kaplan do Rokytnice nad Rokytnou nedaleko svého rodiště, kde se intenzivně věnoval práci s mládeží. Po smrti faráře se stal administrátorem farnosti. V únoru roku 1951 jej kontaktoval bývalý spolužák Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby a pověřil Bulu spoluorganizováním přechodu pražského arcibiskupa Berana do zahraničí. Na varování jiného kněze Bula žádost Malého odmítl a byl 30.4.1951 zatčen. O dva měsíce později, 2.7.1951, byli v nedalekých Babicích zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru; tuto akci, která stála na počátku tzv. "babického procesu", pravděpodobně naplánovala komunistická strana, aby zastrašila místní rolníky. Jan Bula byl obviněn z organizování činu, se kterým ani nemohl mít nic společného, a odsouzen k trestu smrti. Dne 20.5.1952 byl v jihlavské věznici popraven oběšením. V roce 1990 byl jeho soudní proces znovu otevřen a P. Bula byl v plném rozsahu rehabilitován. Jeho beatifikační proces zahájil brněnský biskup Vojtěch Cikrle v roce 2004.

 

Nejmladší ze čtveřice osob brněnské diecéze, čekajících na blahořečení či svatořečení, je dominikánský kněz Tomáš Josef Maria Týn (1950-1990). Pocházel z Brna a r. 1966 byl jako výborný student poslán studovat na gymnáziu ve francouzském Dijonu, kde r. 1969 maturoval. Po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu r. 1968 odešli do zahraničí i jeho rodiče a usadili se v Německu. Tomáš Týn vstoupil v září r. 1969 k dominikánům a po studiích ve Walberbergu, Bologni a Římě byl dne 29.6.1975 vysvěcen papežem Pavlem VI. na kněze. Toho dne také nabídl svůj život Bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu. Následující léta vyučoval teologii a filosofii na univerzitě v Bologni a působil zde v duchovní službě. V říjnu roku 1989 byl náhle zasažen prudkými bolestmi a lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor s metastázemi v břišní dutině. Jeho rodiče – oba dva lékaři – ho nechali převézt do Německa. Přestože mu postupující metastáze působily stále větší bolesti, pracoval až do posledních chvil na svém teologicko-filozofickém díle Metafisica della sostanza. Zemřel 1.1.1990 v nemocnici v Heidelbergu a pohřben byl o čtyři dny později v Neckargemündu. Diecézní fáze beatifikačního procesu byla zahájena 25.2.2006 v Bologni za účasti zástupců české dominikánské provincie.

 

Životopisy všech kandidátů naleznete v příloze.

Soubory ke stažení

Tomas_Maria_Tyn.doc velikost: 45 KB Stáhnout
S-Hasmandová.doc velikost: 43 KB Stáhnout
S-Kafková.doc velikost: 30,5 KB Stáhnout
S-BulaaDrbola[1].doc velikost: 88 KB Stáhnout