Papež Benedikt XVI. k diplomatům: Lidská chudoba je překážkou míru

Papež Benedikt XVI. přijal včera dopoledne (8.1.2009) ve Vatikánu diplomaty, akreditované u Svatého stolce, při tradiční novoroční audienci. Ve svém proslovu jim připomenul některá místa ve světě, kde je třeba zvýšit úsilí o mír. V současnosti má Svatý stolec navázány diplomatické vztahy se 177 zeměmi.

Vatikán: V úvodu svého proslovu papež Benedikt XVI. pozdravil shromážděné diplomaty a skrze ně i všechny národy a země, které zastupují. Vzpomenul pak v prvé řadě na všechny, kteří ve světě trpí následkem přírodních katastrof, násilných konfliktů nebo teroristických útoků. Tváří v tvář všem těmto katastrofám se podle papeže 'nesmíme nechat odradit ani přestat usilovat o skutečný mír; snahy o bezpečí a rozvoj je třeba zdvojnásobit.' Prohlásil také, že 'mír není možné budovat tehdy, když náklady na zbrojení spotřebovávají rozsáhlé lidské i materiální zdroje z rozvojových projektů, zvláště určených k rozvoji nejchudších lidí.'

Otázce chudoby se Svatý otec věnoval i dále, když připomenul téma svého letošního poselství ke Světovému dni modliteb za mír, 'Vytvářet mír bojem proti chudobě', neboť k budování míru je podle něj především potřeba 'vlít novou naději chudým,' a to zvláště v době probíhající finanční krize. Obnovení důvěry, která je k oživení ekonomiky nezbytná, lze dosáhnout jen tehdy, pokud lidé začnou uskutečňovat etické principy vycházející z vrozené důstojnosti lidské osoby.

Benedikt XVI. poté zmínil tři apoštolské cesty, které během loňského roku vykonal, zvláště setkání s mladými lidmi při červencové oslavě Světových dní mládeže v Sydney. 'Chceme-li bojovat s chudobou, je nanejvýš nutné, abychom investovali především do mládeže a ukazovali jí ideál skutečného bratrství,' řekl papež. Dubnová návštěva Spojených států mu zase poskytla příležitost, aby u příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv zdůraznil, že tento dokument 'se zakládá na důstojnosti lidské osoby, která vyplývá z naší společné lidské přirozenosti, přesahující všechny kultury.' Během slavnostní bohoslužby na francouzském poutním místě v Lurdech pak mohl Svatý otec připomenout, že 'společnost, která je zdravě 'sekulární', nezapomíná na duchovní rozměr a s ním související hodnoty, neboť náboženství… není překážkou, ale pevným základem pro budování spravedlivější a svobodnější společnosti.'

Papež pak pokračoval připomenutím těch míst, kde jsou lidé a mezi nimi zvláště křesťané oběťmi diskriminace a pronásledování. Tyto případy podle něj dosvědčují, že 'mír neohrožuje jen chudoba materiální, ale i morální.' Vyzval také politické představitele, aby se o ukončení násilí páchaného na křesťanech intenzivně zasadili. Zvláštní část svého proslovu věnoval i válečnému stavu na Blízkém východě. 'Tato situace nadále ztěžuje úsilí o urovnání konfliktu mezi Izraelci a Palestinci, po kterém mnozí z nich a s nimi i celý svět touží.' Svatý otec vyjádřil svou naději v ukončení konfliktu a obnovení 'přijatelných životních podmínek.' Povzbudil také obyvatelstvo Iráku, které se chystá 'převzít plnou kontrolu nad svou budoucností,' a vyzval k pokračujícímu jednání s Íránem.

V části věnované Asii vyzdvihl Benedikt XVI. úspěšná mírová jednání na filipínském ostrově Mindanao i pokračující dialog mezi Čínou a Taiwanem. Vyzval pak k ukončení konfliktu na Srí Lance a zmínil i situaci asijských křesťanů. Ve svém proslovu papež Benedikt XVI. dále připomenul svou připravovanou návštěvu Afriky a vyzval především k ochraně dětí, které jsou nejzranitelnějšími oběťmi konfliktů v Somálsku, Dárfúru a v Kongu. Vyzval pak představitele jednotlivých států i mezinárodní společenství, aby se o ukončení násilí v těchto i jiných oblastech zasadili. Papež poté obrátil pozornost k Latinské Americe a upozornil na situaci emigrantů: 'Legislativa musí pamatovat na jejich potřeby, umožnit znovusjednocení rodin a dát do souladu nároky na bezpečnost s nutnou úctou ke každé osobě.' Konečně v závěrečné části, věnované Evropě, povzbudil Svatý otec turecké křesťany během probíhajícího Roku sv. Pavla, který se narodil v Tarsu v dnešním Turecku. Benedikt XVI. ocenil úspěšné zakončení mírových jednání na Kypru a poté zmínil i národy na Kavkazu, zvláště Gruzii, která v srpnu loňského roku válčila s Ruskem. V závěru pak Svatý otec zmínil i všechny chudé, nemocné, staré a osamocené lidi a upozornil, že s chudobou lze bojovat jen tehdy, pokud mezi lidmi zavládne bratrství.

Svatý stolec má v současné době navázány plné diplomatické vztahy se 177 státy. K nim dále přistupuje diplomatická mise v EU a u Suverénního řádu maltézských rytířů a dvě zvláštní diplomatické mise: s Ruskem a s Organizací pro osvobození Palestiny. V OSN je Svatý stolec přítomen skrze 'stálého pozorovatele' a také jako člen 7 organizací a agentur OSN. V průběhu minulého roku Svatý stolec navázal diplomatické vztahy s Botswanou a zřídil zde svou apoštolskou nunciaturu, dále uzavřel dohodu o některých jednotlivých otázkách s knížectvím Andorra, dohodu o kulturním dědictví církve s Filipínami, dohodu o některých jednotlivých otázkách s Brazílií a dohodu o vzájemném uznávání vysokoškolského vzdělání s Francií.