Mons. Jan Baxant ve Filipově

Noční pouť o čtvrté hodině ranní do Filipova ležícího na českoněmecké hranici přilákala opět stovky poutníků.

Filipov: V severočeském Filipově se v noci z 12. na 13.1.1866 těžce nemocné Magdaleně Kadeové zjevila Panna Maria a po tomto zjevení došlo k zázračnému uzdravení. Magdalena se narodila v chudé německy hovořící rodině z Filipova 5.7. roku 1835. V devatenácti letech prodělala zápal plic a zánět pohrudnice, později i zánět mozkových blan. V únoru 1865 se jí na hrudníku objevily rozrůstající se vředy. Pečovali o ni dva lékaři: Dr. Görlich ze saského Gersdorfu a Dr. Ulbrich z Jiříkova. V listopadu 1865 oba lékaři prohlásili, že Magdalena trpí nevyléčitelnou chorobou a že brzy zemře. Z postele už nevstávala, když jí její bratr převazoval vředy na těle, upadala bolestí do bezvědomí. Kaplan z Jiříkova, František Storch, jí 21.12.1865 udělil svátost pomazání nemocných. Čekalo se, až ji milosrdná smrt zbaví utrpení.

O tři týdny později, v noci z 12. na 13.1.1866, nemohla Magdalena bolestí usnout. Její přítelkyně ze sousedního stavení, Veronika Kindermannová, jí onoho večera rozčesala vlasy, potom se obě pomodlily, načež Veronika usnula. Díky protokolu biskupské komise, můžeme však mít onu noc vylíčenou od samotné Magdaleny: 'Najednou bylo v místnosti světlo, jasněji než za dne. Závěs u postele byl rozhrnut. Polekala jsem se. Šťouchla jsem loktem do Veroniky a řekla jsem jí: 'Veroniko, vstávej, nevidíš, jak je tu jasno?' Veronika řekla: 'Ale já nic nevidím.' Před mou postelí stála postava zářící bílým světlem, se žlutou korunou na hlavě. Okamžitě jsem si pomyslela, že je to Matka Boží. Sepjala jsem ruce a začala jsem se modlit: 'Velebí má duše Pána, můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli.' Po těchto slovech jsem slyšela hlas, neobvyklý hlas to byl, jiný, než jakým mluví lidé: 'Mein Kind von jetzt an heilt's' (Mé dítě, od nynějška se uzdravíš). A v tom okamžiku postava zmizela a já už necítila žádnou bolest.' Ještě téže noci Magdalena sama vstala z postele.

Filipovské uzdravení Magdaleny Kadeové se událo přesně o čtvrté hodině ranní 13.1.1866. Filipov je unikátním mariánským poutním místem, které vzniklo v Čechách v 19. století.

Uznání událostí ve Filipově ze strany církve potvrzuje oficiální prohlášení hlavy Římskokatolické církve, papeže Pia XI, kterým povýšil zde vzniklý kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na 'Baziliku minor'. To s sebou samozřejmě nese zvláštní privilegia pro poutníky.

V kostele byla umístěna i postel, na níž ležela Magdalena Kadeová při oné lednové události. Magdalena Kadeová po svém zázračném uzdravení léta pracovala v jiříkovském starobinci. Dožila se sedmdesáti let a zemřela 10.12.1905. Ostatky Magdaleny byly uloženy nedaleko vchodu do kaple v bazilice.

Kolem roku 1930 byl Filipov jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst ve střední Evropě. Dokonce i v dobách obou totalit 20. století byla filipovská bazilika pro četné zázraky uzdravení navštěvována, zvláštně vždy 13.1. ve 4 hodiny ráno.

Také letos toto místo ležící na hranici mezi Českem a Německem zažilo hojné poutníky, k nimž se letos připojil i 20. litoměřický biskup Jan Baxant, který o čtvrté hodině ranní zde sloužil mši svatou.