Druhé letošní číslo teologicko-kulturní revue Salve se věnuje otázce, která nejenže provází křesťanství od jeho počátků, ale je zvlášť patrná i v působení současného papeže Benedikta XVI., který nedávno navštívil naši zemi – totiž otázce vztahu křesťanství a filozofie, víry a rozumu.
Hradec Králové: Existuje křesťanská filozofie? Potřebuje vůbec křesťanství filozofii? A pokud ano, existuje jedna univerzální filozofie? Kým by měl být potom křesťanský filozof – odlišuje se nějak od „běžného“ filozofa? To vše jsou otázky, které vyvstávají nad tématem tohoto Salve a jsou v průběhu čísla z různých stran reflektovány.
Karel Šprunk v úvodním přehledovém článku „Dějiny pojmu ‚křesťanská filozofie‘“ analyzuje tento pojem napříč staletími a naznačuje plejádu moderních přístupů. V následné anketě zaznívá pluralita přístupů ze strany oslovených předních českých křesťanských filozofů – Tomáše Halíka, Ladislava Hejdánka, Lenky Karfíkové, Erazima Koháka, Tomáše Machuly, Jana Sokola a Stanislava Sousedíka.
Münsterský filozof a teolog Klaus Müller v inspirativní studii „Spolu se přít – od sebe se učit“ ukazuje na nezbytnost dialogu teologického myšlení s moderním filozofickým myšlením, na nezbytnost kontroverzí, které vedou ke zkvalitňování jak filozofické, tak teologické práce.
,,Kontinentální“ Müllerův pohled je vystřídán exkurzí do světa zámořské, tedy americké křesťanské filozofie ve studii Vlastimila Vohánky a Daniela D. Novotného nazvané „Současná křesťanská filozofie v USA a Velké Británii“, která představuje nejen řadu nových jmen, ale především trochu jiné klima diskusí a problémů.
Otázka zakotvenosti křesťanské filozofie v univerzitním světě, sebevědomí křesťanského filozofa v akademickém prostředí a v neposlední řadě nezadatelné právo křesťanů na jim odpovídající filozofii – to jsou témata zásadního článku amerického křesťanského filozofa Alvina Plantingy, který má název „Rada křesťanským filozofům“.
Tento myslitel je považován za jednoho z nejvlivnějších v USA. Jinou polohu reflexe víry a rozumu v moderní době představuje vpravdě iniciační studie Gregora Buße o významném kanadském filozofovi Charlesi Taylorovi „Hlad po transcendenci“.
Závěr čísla patří osobní meditaci a bilanci Karla Šprunka „Co znamená být katolickým filozofem“, jež však neústí do privátních závěrů, ale naopak do obecných závěrů podstatné hloubky.
Výtvarný doprovod čísla, který sestává z fotografií umělecké instalace Václava Ciglera v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze (foto ve zprávě), osvětlují články Kláry Jelínkové a Norberta Schmidta. Nechybí ani blok recenzí věnovaný knihám Romana Guardiniho, Václava Wolfa a Josepha Gredta. Na internetových stránkách revue jsou přístupné jako bonusy články Klause Müllera „Rozum, moderna a papež“ a vlivného amerického katolického filozofa Alfreda J. Freddosa, který se jmenuje „Dvě úlohy katolických filozofů“.
Více informací: http://salve.op.cz
Foto: Petr Neubert
Studánky Václava Ciglera v kostele Nejsvětějšího Salvátora
TS ČBK informoval Norbert Schmidt, Salve