Prezentace knihy "Korunovační řád českých králů"

V úterý 3.11.2009 proběhla za účasti kardinála Miloslava Vlka v Akademickém klubu I. lékařské fakulty ve Faustově domě na Karlově náměstí prezentace knihy "Korunovační řád českých králů". Knihu vytvořil kolektiv autorů pod vedením Jiřího Kuthana a Miroslava Šmieda.
Publikováno: 5. 11. 2009 19:55

Praha: Kniha je společným projektem tří zakládajících fakult Univerzity Karlovy, fakulty teologické, filosofické a první lékařské. Všichni tři děkani při představování knihy rovněž krátce o jejím vzniku promluvili. Děkan Katolické teologické fakulty prof. Ludvík Armbruster ve svém proslovu vyzdvihl zásluhy Ústavy dějin křesťanského umění, jmenovitě prof. Kuthana. Mezi hosty byli přítomni také Karel Schwarzenberg či doc. Jaroslav Med.

Kardinál Miloslav Vlk hovořil o korunovačním obřadu jakožto o obřadu náboženském, který se odehrával vždy v rámci mše. Pražský arcibiskup řekl: "Jako nástupce těch, kdo tento korunovační řád připravovali a používali, mne velmi těší tato příležitost, abychom si uvědomili své zakořenění v minulosti." Korunovační řád podle něho zdůrazňuje posvátnost osoby, která stojí v čele země. Šlo vlastně o obřad svěcení, který zahrnoval svěcení jáhenské. O tom vypovídal i obřad mazání olejem, který se vykonává také při svěcení kněží a biskupů.

Řád korunovace českých králů je podle pražského arcibiskupa také "velmi výmluvným příkladem spolupráce mezi církví a státem, která za Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic dosáhla svého vrcholu." Výrazem této velmi šťastné spolupráce církve a státu je pražská katedrála, stojící v bezprostřední blízkosti prezidentského (dříve královského) paláce. Byla místem, kde na základě církevního obřadu získávali panovníci svou legitimitu. "Dle obřadu korunovace," jak dále doplnil kardinál Vlk, "to byl arcibiskup, kdo v katedrále králi udílel posvěcení, předával mu prsten a vsazoval na hlavu svatováclavskou korunu. Právě z toho důvodu jsou poměrně bezpředmětné argumenty těch, kteří se domnívají, že by katedrála měla být ve vlastnictví státu, protože byla místem 'státního aktu'."

Kancléř Jiří Weigl zastupující na setkání prezidenta republiky, který do nové knihy věnoval své úvodní slovo, ve svém pozdravu zdůraznil, že kniha nám jednak pomáhá upevnit vědomí kořenů naší státnosti a jednak se snažit předestřít kontinuitu s principy vtělenými do korunovačního řádu. Kancléř Wiegl také přítomným sdělil, že prezentace korunovačního řádu českých králů probíhá krátce poté, co prezident Václav Klaus připojil svůj podpis pod tzv. Lisabonskou smlouvu.

Kniha mimo jiné přináší v původním latinském znění a zároveň ve starém i novodobém překladu do češtiny korunovační řád českých králů, text, který má v dějinách české státnosti zásadní význam a na jehož sepsání se podílel také císař Karel IV. Budování ideové základny královského statutu českých vladařů a reprezentaci jejich moci věnoval český král a římský císař Karel IV. velkou pozornost.

Tím, že vladaři z rodu Přemyslovců získali královský titul, zařadili se do nevelké skupiny evropských panovníků, jimž královská koruna propůjčila posvátné postavení. Královská hodnost byla znamením vladařské suverenity, jejímž duchovním zdrojem byla milost Boží. Zisk královského titulu tedy zásadním způsobem definoval status vladaře a zároveň i jím ovládaného teritoria. Jen vladař, jenž měl postavení krále, byl plnoprávným členem společenství západokřesťanských panovníků. O tom, jakou sílu královská idea měla, svědčí mimo jiné i to, že přes všechny historické zvraty, k nimž během věků došlo, vzešly z řady středověkých teritorií, jejichž vládci byli obdařeni královskou korunou, některé moderní státy, nemluvě o tom, že někde zůstala státní forma království dochována až do dnešních dob.

Do knihy, která byla včera představena a kterou vydalo nakladatelství Togga a Filozofická fakulta UK, jsou zařazeny také texty významných listin, v nichž bylo českým panovníkům potvrzeno udělení královské hodnosti. V knize je dále otištěna zásadní studie profesora Josefa Cibulky (†1968) o českém korunovačním řádu a jemu věnovaná stať profesora Jaromíra Homolky. Knihu uvádí studie profesora Jiřího Kuthana věnovaná královské hodnosti českých vladařů, jejich dílu a reprezentaci. Obrazová příloha dokumentuje královský status českých panovníků.

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020