Debata na téma vztahu křesťanství a filosofie

Ve středu 16.12.2009 pořádá časopis Salve od 19.00 hodin debatní večer s významnými českými filosofy na téma křesťanství a filozofie, který se uskuteční v barokním refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze 1 na Starém Městě.

Praha: Diskutovat budou přední čeští myslitelé, kteří jsou zároveň křesťany. Pozvání přijali prof. Lenka Karfíková, prof. Erazim Kohák, Tomáš Machula Ph.D., prof. Jan Sokol, prof. Stanislav Sousedík a PhDr. Karel Šprunk. Panelovou diskuzi bude moderovat P. Prokop Brož, Th.D., budoucí děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze. Hosté budou společně promýšlet otázku, zda existuje křesťanská filozofie, zda má či může se křesťanská filozofova víra uplatňovat i v jeho myšlení? Pokusí se společně nalézt v čem se eventuální křesťanská filozofie liší od nekřesťanské filozofie. Zodpoví všem přítomným otázku, zda potřebuje teologie a víra filozofii a zda může nebo má existovat více směrů křesťanské filozofie? V neposlední řadě se budou zabývat tím, jaký význam má či by měla/mohla mít křesťanská filozofie v současném světě?

Setkání se koná v návaznosti na číslo revue Salve 2/2009 věnované uvedenému tématu. Úvodní článek tohoto čísla vymezuje pole diskuze kolem pojmu 'křesťanské filosofie' a biskup Dominik Duka ho v editorialu příslušného čísla shrnuje následovně: '...Karel Šprunk [se] zabývá problematikou existence křesťanské filozofie, která z určitého hlediska nemůže existovat tak, jako neexistuje křesťanská matematika nebo křesťanská fyzika. Ovšem je to křesťanství, které filozofii klade řadu otázek v podobě velkých křesťanských témat, a tak se pojem 'křesťanská filozofie' ke slovu dostává.'

Biskup Duka také hodnotí anketu, kterou vydavatelé časopisu zorganizovali a do níž přispěli hosté připravovaného večera: 'Anketa na téma křesťanské filozofie, v které se vyjadřují současní čeští filozofové celého křesťanského spektra, kteří také v našem prostředí nejčastěji publikují na filozofická témata, jen potvrzuje různorodost, celou škálu přístupů, jako i velké množství protikladů. Nelze než konstatovat skutečnost, že shoda o postavení filozofie při interpretaci víry nepanuje, rovněž tak jako není u jednotlivých autorů shoda ve vymezení filozofické a teologické metodologie.'