Kardinál Vlk poblahopřeje kardinálu Špidlíkovi

Ve čtvrtek 17.12.2009 se dožívá devadesáti let kardinál Tomáš Špidlík SJ. Oslav, které se k tomuto významnému jubileu budou konat, se v Římě 10.12.2009 zúčastní také pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, který si kardinála Špidlíka vybral jako kazatele při oslavách svých 75. narozenin.
Publikováno: 10. 12. 2009 18:10

Praha: Na počest 90. narozenin kardinála Tomáše Špidlíka bude v Římě uspořádána slavnostní recepce. Hostem pořadatelů Pavla Vošalíka, velvyslance České republiky u Svatého stolce, Vladimíra Zavázala, velvyslance České republiky v Itálii a Papežské koleje svatého Jana Nepomuckého v Římě bude kromě mnoha dalších významných osobností také kardinál Miloslav Vlk.

Prof. Tomáš Josef kardinál Špidlík se narodil 17.12.1919 v Boskovicích. Je považován za nejvšestrannějšího žijícího křesťanského orientalistu. Špidlík se zaměřoval na teologii křesťanského východu. Mnozí oceňují hloubku, poctivost i umělecký cit jeho bádání, jeho porozumění historii i současnosti a schopnost učinit dávné myšlenky inspirativními i pro současnost.

Tomáš Špidlík absolvoval základní školu a gymnázium v rodných Boskovicích. V roce 1938 začal studovat latinu a českou literaturu na filozofické fakultě v Brně. Po uzavření českých vysokých škol nacisty na podzim 1939 vstoupil 23.9.1940 do jezuitského noviciátu v Benešově u Prahy. Když i tento obsadili nacisté, pokračoval v letech 1942–1945 ve filozofických studiích na Velehradě. Zde složil 24.9.1942 řeholní sliby.

Po skončení studií byl Špidlík jmenován prefektem velehradského gymnázia. Vyučoval zde češtinu a ruštinu. V roce 1946 byl poslán na teologická studia do holandského Maastrichtu, kde 22.8.1949 přijal kněžské svěcení. V roce 1950 doplnil svá jezuitská formační studia v italské Florencii. V roce 1951 již bylo zřejmé, že se do vlasti nebude moci vrátit. Byl pozván ke spolupráci s Vatikánským rozhlasem. V letech 1951-53 tedy pokračoval ve studiích na Papežském orientálním institutu v Římě a v roce 1954 zde obhájil doktorskou práci Joseph de Volokolamsk. Un chapitre de la spiritualité russeo (Josef Volokolamský. Úvod do ruské spirituality) pod vedením jezuity prof. Irenea Hausherra. Od roku 1954 vyučoval jako docent východní a patristickou teologii v Římě v Papežském orientálním institutu, na Papežské gregoriánské univerzitě a v karmelitánském institutu Teresianum a hostoval na mnoha evropských i světových univerzitách, mimo jiné v St. Paul ve Spojených státech, v Indii a v Kinshase (Zaire). V roce 1961 byl jmenován profesorem. V letech 1951-1989 byl spirituálem Papežské koleje sv. Jana Nepomuckého v Římě. Špidlíkovy české páteční promluvy na Radiu Vatikán byly překládány do mnoha dalších jazyků.

Papež Jan Pavel II. jmenoval 21.10.2003 prof. Špidlíka kardinálem. Do svého kardinálského erbu si Špidlík vložil heslo "Ex toto corde" (z celého srdce). Titulární baziliku Sant'Agata dei Goti převzal 5.2.2004, v den její památky. V březnu 1995 vedl duchovní cvičení (exercicie) papeže Jana Pavla II. a římské kurie. Kardinálské kolegium jej vybralo, aby 18.4.2005 v Sixtinské kapli pronesl poslední promluvu ke konkláve před volbou papeže, v níž byl nakonec zvolen Benedikt XVI. Od roku 1990 přednášel již jako emeritní profesor na Papežském východním institutu, a od roku 1991 žije a pracuje v Centro Ezio Aletti v Římě.

Dne 28.10.1998 jej český prezident Václav Havel za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva vyznamenal Řádem T. G. Masaryka. V roce 1989 jej American Bibliographical Institute of Raleigh (North Carolina) zvolil "Mužem roku", roku 1990 mu týž institut udělí titul "Nejobdivuhodnější muž desetiletí" jako ocenění významného vlivu na americkou společnost. Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi 22.11.2003 Špidlíkovi předal nejvyšší vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury a umění.

U příležitosti 600. výročí úmrtí Sergeje Radoněžského (1314-1392) byl v roce 1992 přijat moskevským patriarchou Pimenem i sovětským exprezidentem Michailem Gorbačovem. V roce 1993 byl jmenován čestným členem Společnosti byzantských studií v Petrohradě.

V roce 1997 dostal dva čestné doktoráty. V květnu od rumunské univerzity v Cluj-Napoca, která v něm ocenila jednoho z největších znalců východní teologie a spirituality, a v prosinci od teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V květnu 1999 obdržel čestný doktorát od Karlovy univerzity v Praze. V roce 2002 udělila Česká biskupská konference Tomáši Špidlíkovi Řád sv. Cyrila a Metoděje za celoživotní dílo.

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019