Slavnostní poutní mše do baziliky ve Filipově

Ve středu 13.1.2010 se ve 4 hodiny ráno konala v bazilice ve Filipově za účasti zhruba šesti stovek věřících slavnostní poutní mše. Hlavním celebrantem byl litoměřický biskup Jan Baxant a koncelebrantem emeritní biskup Josef Koukl. Bohoslužby se zúčastnily i čtyři desítky koncelebrujících kněží z Čech a Německa.
Publikováno: 14. 1. 2010 16:40

Jiříkov: Poutní chrám spravovaný Římskokatolickou farností Jiříkov se nalézá ve Filipově, místní části Jiříkova, přímo na státní hranici se SRN. Nejmladší mariánská svatyně v litoměřické diecézi se od svého počátku v roce 1866 těšila velké úctě věřících.

"Slavnostní poutní mše v bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově se koná ve výroční den zázračného uzdravení Magdalény Kade. Do Filipova přijely během mrazivé noci stovky věřících z Čech, Moravy, Slovenska i Německa. Pěšky ze šluknovské fary se na mši vydali moravští a slovenští poutníci. Zpívali přitom mariánské písně a modlili se. Pěšky do Filipova směřovali i mnozí poutníci z Rumburku, Jiříkova a dalších obcí," řekl P. Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity, která spravuje farnosti v Jiříkově, Rumburku a okolí.

K českým poutníkům promluvil Mons. Jan Baxant, německé pak oslovil Mons. Josef Koukl. Formulář mše svaté byl inspirován invokací z loretánské litanie "Maria, uzdravení nemocných". Mons. Baxant mluvil o tom, že ani nemoc neznamená degradaci člověka a i nemocný může být plný optimismu a svým způsobem šťastný. V 9 hodin následovala v bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově mše svatá v německém jazyce, kterou celebroval děkan P. Michael Dittrich ze Žitavy. V 10.30 hodin se konala mše v českém jazyce a v 17 hodin pak česko-německá mše sv.

"V domku čp. 63 ve Filipově žila těžce nemocná tkadlena Magdaléna Kade (5.6.1835-10.12.1905). Ve 4 hodiny nad ránem dne 13.1.1866 se Magdaléně při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. Dosud nevyléčitelně nemocná Magdaléna byla dalšího dne zcela zdráva a znovu mohla začít pracovat. K 'milostnému domku', místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí," připomíná historii zjevení P. Kujan. Ve 30. letech 20. století patřila bazilika ve Filipově k nejnavštěvovanějším mariánským poutním místům v diecézi. O poutní místo pečovali do roku 1950 řeholníci z kongregace redemptoristů.

 

Klára Mágrová

Foto Petr Wittgruber
více fotografií na www.foto.jirikov.info

Související články

Další aktuality

Už vím - Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
15.10.2021

Pálffyho palác hostí unikátní výstavu o sv. Ludmile

Jedinečnou výstavu věnovanou přemyslovské kněžně sv. Ludmile si budou moci od 15. října zájemci prohlédnout v Pálffyho paláci na pražské Malé Straně zdarma.
15.10.2021

Kardinál Schönborn: Co nám chce Bůh sdělit skrze člověka

Papež zvolil novou formu biskupské synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka, skrze lidské utrpení. Upozorňuje na to kardinál Christoph Schönborn, který byl v Římě jako delegát rakouské církve na zahájení synodálního procesu.
15.10.2021

Biskupství plzeňské chce zlepšit hospodaření na svých pozemcích. Projekt Živá půda mu pomáhá k udržitelnému zemědělství.

Biskupství plzeňské se rozhodlo změnit způsob hospodaření na vrácených zemědělských pozemcích. Spojilo se s odborníky z projektu Živá půda, kteří po revizi stavu pozemků navrhli konkrétní opatření a způsob hospodaření, který povede ke zlepšení stavu půdy a jejímu zhodnocení. Jedná se o první projekt takového rozsahu, který využívá potenciál církevních restitucí k zastavení degradace půdy a navrácení života do zemědělské krajiny.
14.10.2021

Kristus z Corcovada slaví devadesátku – papežské poselství

Před devadesáti lety (12. října 1931) byla slavnostně odhalena kolosální socha Krista Vykupitele na vrchu Corcovado, který shlíží na Rio de Janeiro. Papež František adresoval obyvatelům této brazilské arcidiecéze blahopřejné poselství prostřednictvím kardinála státního sekretáře, Pietra Parolina.
14.10.2021