Fresky v hostivařském kostele

V kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři se nacházejí vzácné fresky pravděpodobně z přelomu 13. a 14. století. Před třemi lety byly provedeny sondy v apsidě chrámu a odkryta neobvyklá kompozice Majestas Domini. Spolu s dalšími objevy nástěnných maleb jde o jedinečná duchovní umělecká díla.

Praha: Z původně jednolodního románského kostela sv. Jana Křtitele se dnes dochovala apsida s půlkruhovým oknem ve východním průčelí. Kostel se nachází na mírném návrší ve Starém Hostivaří pod potokem Botičem. V roce 2007 provedl Miroslav Slavík sondy v apsidě kostela a částečně odkryl poměrně neobvyklou kompozici Majestas Domini, pravděpodobně v podobě Svaté Trojice.

Středem kompozice byla zřejmě vejčitá mandorla s trůnícím Bohem Otcem v podobě bolestného Krista-Přímluvce. Bůh Otec vzal na sebe podobu Krista, neboť v Kristu vzala na sebe Otcova Boží podstata lidskou podobu.

Monumentálně zobrazený Ježíš Kristus má v obličeji částečně dochovanou kresbu očí, nosu, úst a brady s vousy. Kompozice se odlišuje od obvyklé kompozice Trůnu Boží milosti zobrazením trůnícího Boha Otce v podobě Krista-Trpitele a Přímluvce. Trůn Boží milosti je známý z boloňské knižní malby ze 13. století. V určitém smyslu jde i o podobnost iluminace Svaté Trojice v tzv. Landgrafenžaltáři.

Pro datování hostivařské kompozice v českých nástěnných malbách je zmíněna hlava Krista, která se nachází v bývalém benediktinském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují. Někteří badatelé zdůraznili symetričnost obličeje a malbu porovnávali s kresbami Villarda de Honecourt.

Malba v apsidě nevelkého kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři mohla být hypoteticky provedena na přelomu 13. a 14. století, je projevem raného literárního slohu. Sonda nezachytila starší projev lámaného slohu 2. poloviny 13. století.

Postava Bolestného Krista byla odkryta na konci 80. let 20. století v přízemní kapli domu U zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Eucharistický podtext českého malířství bývá spojován s klášterem benediktinek u sv. Jiří, který se pravděpodobně projevil i na starších románských malbách v kostele sv. Vavřince na Malé Straně.

Je třeba zdůraznit, že nové objevy nástěnných maleb za poslední tři desetiletí výrazně pozměnily hodnocení románských a gotických maleb. Ukazuje se, že byly zpravidla kvalitní po slohové stránce a ikonograficky ojedinělé.

Z posudku PhDr. Zuzany Všetečkové

TS ČBK informoval ThLic. P. Mariusz Gerard Kuźniar, administrátor farnosti a vyučující na Katolické teologické fakultě UK v Praze