Kardinál Vlk navštíví rodný dům M. Jana Husa

V pátek 29.1.2010 zavítá kardinál Miloslav Vlk do Husince u Prachatic, aby se spolu s patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou a místopředsedou ERC Danielem Fajfrem zúčastnil prezentace návrhu kulturně-vzdělávacího a badatelského centra českého reformátora.

Praha: Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 vědeckým mezinárodním sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskuzích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil 'hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa'.

Dne 1.1.2010 jsme si také připomněli deset let od okamžiku, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k husovskému setkání odborníků, které ukázalo, že 'postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení.' V prohlášení se říká, že 'Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci,' může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být 'předmětem sváru a rozdělení'.

Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo jistě již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin, není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejich očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s Habsburskou monarchií, jako ikona českého 'protiřímského' vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naši sekularizované společnosti do pozadí.

K tomu, aby vyvstala skutečná postava a dílo Jana Husa a byly odstraněny ideologické přemalby i v očích široké veřejnosti, snad může pomoci také projekt kulturně-vzdělávacího a badatelského centra v Husinci u Prachatic. Národní kulturní památka Památníku Mistra Jana Husa je nejen ve špatném technickém stavu, ale její současná expozice z dob totality uchovává spíše komunistické pojetí. Prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra Mistra Jana Husa začíná v zasedacím sále místního městského úřadu v 10.00 hodin.