Kardinál Vlk navštíví rodný dům M. Jana Husa

V pátek 29.1.2010 zavítá kardinál Miloslav Vlk do Husince u Prachatic, aby se spolu s patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou a místopředsedou ERC Danielem Fajfrem zúčastnil prezentace návrhu kulturně-vzdělávacího a badatelského centra českého reformátora.
Publikováno: 26. 1. 2010 19:30

Praha: Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 vědeckým mezinárodním sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskuzích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil "hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa".

Dne 1.1.2010 jsme si také připomněli deset let od okamžiku, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k husovskému setkání odborníků, které ukázalo, že "postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení." V prohlášení se říká, že "Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci," může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být "předmětem sváru a rozdělení".

Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo jistě již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin, není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejich očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s Habsburskou monarchií, jako ikona českého "protiřímského" vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naši sekularizované společnosti do pozadí.

K tomu, aby vyvstala skutečná postava a dílo Jana Husa a byly odstraněny ideologické přemalby i v očích široké veřejnosti, snad může pomoci také projekt kulturně-vzdělávacího a badatelského centra v Husinci u Prachatic. Národní kulturní památka Památníku Mistra Jana Husa je nejen ve špatném technickém stavu, ale její současná expozice z dob totality uchovává spíše komunistické pojetí. Prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra Mistra Jana Husa začíná v zasedacím sále místního městského úřadu v 10.00 hodin.

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022