Kardinál Vlk navštíví rodný dům M. Jana Husa

V pátek 29.1.2010 zavítá kardinál Miloslav Vlk do Husince u Prachatic, aby se spolu s patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou a místopředsedou ERC Danielem Fajfrem zúčastnil prezentace návrhu kulturně-vzdělávacího a badatelského centra českého reformátora.
Publikováno: 26. 1. 2010 20:30

Praha: Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 vědeckým mezinárodním sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskuzích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil "hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa".

Dne 1.1.2010 jsme si také připomněli deset let od okamžiku, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k husovskému setkání odborníků, které ukázalo, že "postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení." V prohlášení se říká, že "Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci," může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být "předmětem sváru a rozdělení".

Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo jistě již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin, není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejich očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s Habsburskou monarchií, jako ikona českého "protiřímského" vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naši sekularizované společnosti do pozadí.

K tomu, aby vyvstala skutečná postava a dílo Jana Husa a byly odstraněny ideologické přemalby i v očích široké veřejnosti, snad může pomoci také projekt kulturně-vzdělávacího a badatelského centra v Husinci u Prachatic. Národní kulturní památka Památníku Mistra Jana Husa je nejen ve špatném technickém stavu, ale její současná expozice z dob totality uchovává spíše komunistické pojetí. Prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra Mistra Jana Husa začíná v zasedacím sále místního městského úřadu v 10.00 hodin.

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020