Praktická služba lásky patří k životu církve

Hostem on-line rozhovoru na webu Tiskového střediska ČBK byl dnes olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference a delegát pro charitu a misie. Věnoval se tématu charitního díla a odpověděl na otázky týkající se pomoci obětem zemětřesení na Haiti i aktivitám Charity ČR v naší zemi. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Praha, Olomouc: V průběhu hodinového rozhovoru odpověděl arcibiskup Jan Graubner na 14 dotazů. Někteří tazatelé projevovali zájem o působení charity na Haiti, postiženém zemětřesením, a ptali se na způsob, jak je naloženo s finančními prostředky, které lidé na humanitární pomoc posílají. 'Charita má minimální administrativní náklady,' ujistil tazatele arcibiskup Graubner a připomenul, že charity zveřejňují vyúčtování celého svého hospodaření na svých webových stránkách. Při zasílání zahraniční pomoci se podle něj využívá síť místních charit, aby zvláště do vzdálených míst nemuseli zbytečně cestovat lidé z ČR. Na Haiti zase dlouhodobě působí český misionář Roman Musil z řádu oblátů.

K otázce týkající se konkrétního podílu Charity ČR na pomoci Haiti arcibiskup Graubner uvedl, že ke dnešnímu dni bylo na kontě zřízeném za tímto účelem shromážděno 13,5 milionu Kč, další dva miliony již byly odeslány na zabezpečení základních životních potřeb. 'K tomu přijde výsledek kostelní sbírky pro Haiti konané v celé republice tuto neděli,' doplnil arcibiskup Graubner a připomenul, že kromě okamžité pomoci je důležitá i pomoc dlouhodobá: 'Dnes je nutné budovat stany, rozdávat jídlo a vodu, zajistit lékařskou první pomoc, ale lidé tam nemohou zůstat trvale ve stanech, bez práce a závislí jen na darech. Bude třeba pomoci s budováním trvalých obydlí, škol a kostelů, zdravotních středisek, studní. Po krátkodobé pozornosti médií však vlna zájmu opadne, a pak se už pomocníci hledají těžko,' dodal olomoucký arcibiskup. Důležitá je podle něj i transparentnost sbírky, jejíž výsledky budou sděleny všem médiím.

Další otázka se týkala srovnání charity v ČR s jejím působením v jiných evropských zemích. 'Každá země má jiný systém a je těžké srovnávat. Například v Německu domovy důchodců a sociální péče jménem státu provozuje především katolická charita a evangelická diakonie,' uvedl arcibiskup Graubner a dodal: 'V našich podmínkách se podařilo udělat velké kroky. Charita je největším poskytovatelem sociálních služeb ze všech neziskových organizací.'

Některé tazatele zajímala i historie charitního díla, zvláště v době totality. Komunistický režim charitu nezrušil, ale obsadil vedení svými lidmi a její majetek převedl do vlastnictví státu. Charitní činnost byla v té době podle arcibiskupa Graubnera velmi omezená, např. mohla provozovat domovy důchodců pro kněze a řeholnice. 'Charita se starala o výrobu hostií a mešního vína, vydávala Katolické noviny a nějaké náboženské knihy ve velmi omezeném množství,' vzpomínal předseda ČBK.

Na otázku po součinnosti charity s farností odpověděl olomoucký arcibiskup, že 'tak jako k životu církve patří hlásání evangelia a bohoslužba, tak k ní patří i praktická služba lásky (latinsky caritas) – diakonie. Každé farní společenství se musí umět postarat o své potřebné, pokud to nedokáže zvládnout rodina.' Vysvětlil též význam nové aktivity, Postní almužny. Její prioritou nejsou peníze, ale cvičení se v sebeovládání. 'Teprve na druhém místě mé odříkání přináší užitek potřebným. Do krabičky dám peníze ne z mého účtu, ale jen ty, které jsem ušetřil vlastním odříkáním,' vysvětlil arcibiskup Graubner a dodal, že peníze mají sloužit především potřebným lidem ve farnosti, kde byly vybrány.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.