Kardinál Vlk na prezentaci faksimile Jenského kodexu

Kardinál Miloslav Vlk převzal patronát nad slavnostním uvedením faksimile Jenského kodexu, které v Pantheonu Národního muzea proběhne za jeho účasti 17.2.2010 od 20.00 hodin. Kardinál Vlk je současně autorem předmluvy ke komentářovému svazku.
Publikováno: 11. 2. 2010 19:30

Praha: Jenský kodex, iluminovaný pozdně středověký rukopis z konce 15. století, je ve sbírkách Knihovny Národního muzea od konce padesátých let minulého století, kdy jej přivezl jako státní dar tehdejší prezident NDR Wilhelm Pieck. Některé obrazy z Jenského kodexu již prakticky zlidověly (pro příklad – Žižka v čele vojsk byl použit na dvacetikoruně, vyobrazení Mistra Jana Husa bylo mnohokrát reprodukováno v různých publikacích apod.). Po několik staletí byl rukopis uložen v Univerzitní knihovně v Jeně, studoval jej tam kromě jiných také Johann Wolfgang Goethe, jenž pro české vědce nechal pořídit jeho kreslenou kopii, dochovanou rovněž v Knihovně Národního muzea.

Již v době, kdy tento rukopis do Národního muzea přišel, bylo plánováno jeho faksimilování, které se nyní podařilo uskutečnit. Rukopis vydalo nakladatelství Gallery s.r.o., dvousvazkový komplet faksimile s komentářem. Komentářové statě napsali naši přední odborníci na husitství a středověk, za všechny jmenujme Františka Šmahela a Ivana Hlaváčka. Autorem předmluvy ke komentářovému svazku je kardinál Miloslav Vlk.

Kardinál Vlk má k Jenskému kodexu osobní vztah. Na konci padesátých let při psaní své diplomové práce, která pojednává právě o tomto rukopisu, našel datované rukopisy psané jedním z písařů Jenského kodexu, což mu umožnilo tento kodex datovat po stránce paleografické. Výsledky svých bádání také zveřejnil v několika odborných studiích. Právě z nich vychází úvod pro vydání faksimile Jenského kodexu.

Související články

Další aktuality

Největší příběhy všech dob

Jeden z největších myslitelů, spisovatelů, pedagogů Jan Amos Komenský napsal: „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“ Za nejvýznamnější zdroj moudrosti tento „učitel národů“ považoval Bibli.
04.03.2021

Papež František osobně podpoří při návštěvě Iráku komunity, kterým pomáhá Charita Česká republika

Papež František navštíví 5. – 8. března 2021 jako první nejvyšší představitel katolické církve v historii Irák. Chce podpořit mírovou obnovu země, která se ještě nedávno zmítala v krvavém konfliktu. Nábožensky založené útoky vyhnaly ze země mimo jiné stovky tisíc křesťanů, především z oblasti Ninivské nížiny. Její obnovu přijede papež osobně podpořit. Charita Česká republika v Ninive dlouhodobě pomáhá navrátivším se uprchlíkům zajistit si trvalou obživu.
04.03.2021

František v Iráku – fakta a čísla

Historicky ojedinělá, výjimečná svým pandemickým kontextem, nepopiratelně riskantní – všechny tyto přívlastky vystihují nadcházející návštěvu papeže Františka v Iráku, včetně autonomního Kurdistánu, která bude 33. mezinárodní cestou jeho pontifikátu. Čtyřiaosmdesátiletý papež se na ni vydá v pátek ráno, po patnáctiměsíční „internaci“ ve Vatikánu, jak karanténní omezení pohybu označil v jednom z nedávných rozhovorů.
04.03.2021

Výkonný výbor Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír podpořil obyvatele Myanmaru

Přinášíme prohlášení výkonného výboru Justitia et Pax Europe, kterým vyjadřuje solidaritu obraně demokracie a pokojným demonstracím v Myanmaru, a připojuje se tím i k nedávné výzvě papeže Františka.
04.03.2021

Svatý otec: Dialog s Bohem je milost naší víry

Při pravidelné středeční audienci hovořil papež František o tom, že díky Ježíši a modlitbě máme přístup k Nejsvětější Trojici. Pokračoval tak ve svém cyklu katechezí věnovaných právě tématu modlitby, přičemž tento týden se zaměřil na vztah mezi modlitbou a Trojicí.
03.03.2021