Čtvrté číslo revue Salve v roce 2009 nese titul Francouzský katolicismus. I v románské tematice se Salve snaží jít do hloubky. Najdete zde, jako obvykle, několik teologických textů.
Hradec Králové: Z jiných frankofonních čísel revue Salve uvádíme například číslo 2/06 věnované Jacquesi Maritainovi a číslo 3/09 zaměřené na Jeruzalémskou biblickou školu, dále podstatné části čísel 4/04 k tématu sakrální architektury a 1/07 o teologii (a) umění aj.
Číslo otevírá exkurz do dějin francouzské církve v 19. a 20. století a jejího náročného hledání místa v radikálně sekularizované společnosti od Tomáše Petráčka. Na něj navazuje přiblížení jednoho z nejvýraznějších fenoménů moderní francouzské církve, hnutí dělnických kněží a s ním souvisejícího hnutí Mission de France od Václava Ventury. Mozaiku doplňuje typologický přehled dalších nových společenství ve Francii druhé poloviny 20. století od Raymonda Darricaua a Bernarda Peyrouse.
V rozhovoru s názvem Ve Francii to ale bylo takhle ostré! s překladatelem a scénáristou Oldřichem Seluckým se setkáte s osobní reflexí situace církve ve Francii v 80. letech, s očekáváními, které si emigrant vezl do svobodné země, s úvahami o dynamice pokoncilních změn a se zkušenostmi s česko-francouzskou spoluprací v oblasti médií. Konkrétním příkladem možností nových postupů ve vedení diecéze a hlubších úvah o pokoncilní ekleziologii a z ní vycházející roli laiků v životě církve je článek arcibiskupa Poitiers Alberta Roueta Naděje v akci. Místní společenství v Poitiers.
Druhá část Salve je věnována církevnímu působení v hlavní francouzské metropoli – Paříži, které je úzce spojeno s osobností kardinála Jeana-Marie Lustigera. Toho jako 'apoštola a proroka' představuje Antoine Guggenheim. Do kontextu naší země klade J.-M. Lustigera unikátní dokument, jeho kázání pronesené ve svatovítské katedrále v Praze 2. dubna 1989.
S působením kardinála Lustigera souvisí i rozvoj tradičních postních přednášek konaných v katedrále Notre-Dame, které se staly jedinečným místem intelektuálního setkávání světa církve a společnosti. Jako ukázka je uvedena diskuse předního historika a filozofa Marcela Gaucheta a teologa Frédérica Louzeaua nazvaná Obtížná demokracie.
Jakýmsi vyvrcholením katolických tendencí zaujmout v rámci sekularizované společnosti místo, které by intelektuálně odpovídalo potřebám moderní doby, je projekt pařížského arcibiskupství Collège des Bernardins, multifunkční centrum v srdci Paříže zaměřené na teologické vzdělávání, kulturní život a dialog se současným světem.
V bloku rozhovorů a komentářů ho přibližují J. Beau, M. de Virville, A. Guggenheim a K. Jelínková. Umělecké aspirace nového centra ukazují texty vzniklé v souvislosti s tamní výstavou Claudia Parmiggianiho: Rozeznít paměť místa.
Číslo uzavírá přehledné kalendárium moderních francouzských církevních dějin. Obrazový doprovod představuje zmíněnou výstavu Claudia Parmiggianiho a další fotografie z moderních francouzských církevních dějin a projektu Collège des Bernardins.
Martin Bedřich, redakce Salve
Více informací: