Křesťanský půst má být odtučňováním srdce, ne těla

V prostorách Tiskového střediska ČBK se v pondělí 8.3.2010 sešli zástupci médií, aby se zúčastnili kulatého stolu na téma 'Smysl půstu v židovství a křesťanství'. Hosty byli Kateřina Lachmanová, teoložka a psycholožka Pastoračního střediska pražského arcibiskupství, rabín Moše Chajim Koller z Židovské obce v Praze, P. Jan Kotas, pedagog Katolické teologické fakulty UK, a P. Vojtěch Eliáš, prezident pražské Arcidiecézní charity.

Praha: V úvodu upozornila moderátorka setkání a tisková mluvčí ČBK Irena Sargánková na to, že při vyhledávání slova půst na internetu se jako první objeví stránky s dietním a zdravotním obsahem. Na tato slova navázala Kateřina Lachmanová a podotkla, že v křesťanském pojetí má být půst spíš 'odtučňováním srdce, ne těla.' Tím, že si odřekneme něco z požitků, se podle Lachmanové s podstatou postu míjíme, jeho smyslem je uvědomit si závislost člověka na Bohu: 'Člověk, který neví, že z lásky Boží vyšel a do lásky Boží směřuje, staví na falešných základech.' Půst má také podle Lachmanové směřovat k uspořádání hodnot ve svém životě a k uspořádání vztahů s druhými lidmi, protože solidarity jsou nejsnáze schopni chudí: 'Člověk, který je zabezpečený, trpí pocitem, že není zabezpečen dostatečně, a tak zatvrzuje své srdce,' řekla Kateřina Lachmanová.

Rabín Moše Chajim Koller ve svém vystoupení objasnil smysl postu v židovství: 'Ideou je probudit v sobě skryté duchovní síly, které nám dávají možnost napravit situaci, do které jsme se dostali,' uvedl. Podstatou židovského postu je naprosté zřeknutí se jídla a pití. Vyjmenoval potom některé postní dny židovského kalendáře: mezi nimi je nejvýznamnější Jom kippur (Den smíření), jediný postní den uložený Tórou – pěti knihami Mojžíšovými. Další čtyři posty se vztahují k historickým událostem obléhání a zničení Jeruzaléma nebo k dalším biblickým událostem, např. k příběhu královny Ester. Mezi příležitostné posty patří např. půst při výročí úmrtí příbuzného nebo předsvatební půst ženicha a nevěsty.

Podle P. Jana Kotase z Katolické teologické fakulty UK je půst v biblickém pojetí záležitostí vztahu, je přípravou na něco, co se má stát mezi Bohem a člověkem. 'Půst je návratem k ryzosti, návratem k tomu, co bylo mezi člověkem a Bohem poškozeno,' řekl P. Kotas. Tradiční projevy postu jsou podle něj tři: modlitba, pokání – návrat k ryzosti prostřednictví sobě uložené kázně – a almužna, tedy otevřenost srdce vůči druhému člověku. V křesťanství se půst projevuje hlavně před velkými svátky, Vánocemi a Velikonocemi, ale také např. před každou mší svatou.

Prezident Arcidiecézní charity Praha P. Vojtěch Eliáš upozornil na to, že v letošním roce byla v celé zemi poprvé vyhlášena tzv. Postní almužna. 'Byl bych nerad, kdyby se tato aktivita proměnila v nějakou další sbírku,' řekl P. Eliáš. Peníze nejsou podle něj při almužně to nejdůležitější, mnohem významnější je rozměr duchovní: 'Člověk se soustředí na Boha, přijímá dočasně újmu a to, co tímto způsobem ušetří, věnuje těm, kdo v takové újmě žijí trvale.' Představil také krabičku, do které se mají ušetřené peníze vhazovat.

Postní doba začala letos Popeleční středou 17.2. a skončí před Velikonocemi, které připadají na 4.4.