Kardinál Schönborn požaduje skutečné obrácení církve

„Apoštolské dějiny 2010“ jsou hlavním mottem 2. Vídeňského diecézního sněmu, který ve dnech 11.-13.3.2010 probíhá ve vídeňském Stephansdomu. Téměř 1500 delegátů ze všech farností arcidiecéze, což je o 200 účastníků více než při prvním sněmu konaném loni v říjnu, se bude zamýšlet nad otázkami “Jak a komu zvěstuji či zvěstujeme evangelium?“.

Vídeň: Ve čtvrtek (11.3.) při zahájení 2. Vídeňského diecézního sněmu ve vídeňském Stephansdomu kardinál Schönborn poděkoval delegátům za jejich ochotu podílet se na této iniciativě, která je založena na dialogu i přes rozhořčení a frustraci ze současné situace. Citoval přitom z emailu jednoho delegáta, který vyjádřil své zklamání nad nejnovějšími případy sexuálního zneužívání, ale přesto svou účast přislíbil, protože mu na mnoha věcech v církvi záleží. Dále pak řekl: „V posledních dnech bojuji vnitřní boj a dokáži si představit, že nejsem sám. Je to silné pokušení podlehnout, i sklon k depresi a sebelítosti, ale takový smutek však není správný, protože co je bolest církve, biskupů a věřících v porovnání s bolestí, kterou prožívaly oběti?“

 „Církev získá na věrohodnosti, když projde procesem očištění,“ řekl kardinál Schönborn ve svém zahajovacím proslovu a znovu připomněl Ježíšova slova: „Pravda Vás osvobodí“. To platí také v této náročné době. Pravda bolí, ale může nás osvobodit. „Proto vás prosím, a říkám to i sám sobě, přijměme tuto fázi očistění, která nás může přivést blíže k Bohu a blíže k lidem, i když nás nyní mnozí urážejí a opovrhují církví.“

Kardinál Schönborn poukázal také na prudké změny ve společnosti a církvi. „Dnešní dvacetiletí mladí lidé budou žít ve velmi odlišném světě i církvi, až dosáhnou našeho průměrného věku.“ Nestačí tuto proměnu jen protrpět, ale je potřeba ji utvářet. Proto vídeňský arcibiskup apeloval na větší otevřenost církve za hranice vlastních farností a připomněl i slova papeže Benedikta XVI., která pronesl během své loňské návštěvy České republiky. Řekl, že mu zvlášť leží na srdci agnostici a ateisté. I přesto, že nemohou věřit v konkrétní způsoby náklonnosti Boha k lidem, hledají ho nebo se na něj dotazují.