Zástupci CCEE a KEK jednali v Istanbulu o migraci

Výroční setkání společné komise Konference evropských církví (KEK) a Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) se konalo v Istanbulu, hlavním evropském městě kultury pro rok 2010, ve dnech 7.-11.3.2010 na pozvání ekumenického patriarchy Bartoloměje I.

Istanbul: Letos se členové Společné komise věnovali jevu migrace mimo jiné také z kulturního, sociálního a ekonomického hlediska. V tomto roce totiž organizuje CCEE svůj VII. kongres o migraci ve španělské Malaze ve dnech 27.4.-1.5. v rámci projektu Rok evropských církví v reakci na migraci, který koordinují Konference evropských církví (KEK) a Komise církví pro migraci v Evropě (CCME). Tento projekt je zaměřen na prezentaci aktivit církví na podporu cizinců a politiky integrace migrantů prostřednictví práce 'pro' a 's' migranty, utečenci a etnickými menšinami na evropské i národní úrovni.

Během setkání účastníci hovořili o tom, jak církve a ekumenické instituce na různé úrovni provázejí jev migrace a co dělají na národní, evropské i mezinárodní úrovni pro přijetí a usnadnění spoluúčasti migrantů na společenském životě hostitelské země. Jednání se účastnilo i několik odborníků: Doris Peschke, generální tajemnice Komise církví pro migraci v Evropě (CCME), Johan Ketelers, generální tajemník Mezinárodní katolické komise pro migraci (CMC), zástupce turecké vlády Alp Ay, ředitel politického odboru a generální sekretář pro vztahy s Evropskou unií,  a Theodora Tzaki, náměstkyně ministra vnitra řecké vlády.

Migrace není v Evropě novinkou. Je to jev naší doby, ale v dějinách lidstva  nový není. Každá historická epocha byla poznamenána více či méně rozsáhlou migrací. Dnes je ve světě v pohybu každý šestý člověk. Je zřejmé, že také v Evropě vedle pohybu kapitálu a služeb existuje i pohyb lidí, na který nejsme v našich zemích zcela připraveni.

Příčiny migrace jsou složité, a proto je nutné, abychom se snažili pochopit její příčiny. Většinou se jedná o ekonomické důvody, ale příčinou 'vynucené' migrace je také životní prostředí a sociální a politické poměry.

Nejvíce jevem migrace trpí rodina. Často jsou členové rodiny nuceni žít odděleně, protože v dané zemi nejsou podmínky pro přistěhování celé rodiny. Trpí tím nejvíce děti.

Přístup k migraci je v církvích a jednotlivých zemích různý. Křesťané mají 'povolání k migraci', nakolik se sami chápou jako lidé na cestě. Spravedlnost a láska jsou základní linie jednání křesťanů. Kdekoli na světě musí být uznávána lidská  důstojnost každého člověka, i u dočasných emigrantů či žadatelů o azyl.

Migrace je impulsem ke změnám kultury a mentality. Předkládá výzvy pro oblast lidských práv vzhledem k odlišenostem v pojetí určitých mezinárodně uznávaných norem.

Účastníci se setkali 9.3. s ekumenickým patriarchou Bartolomějem I., který církve vyzval k pokračování ve společném úsilí a spolupráci, aby tak vydávaly společné svědectví v Evropě a mohly poskytnout svůj specifický příspěvek k mnoha výzvám, které před nimi stojí.