Velikonoční třídenní

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí. Uveřejňujeme zamyšlení Mons. Bohumila Koláře.
Publikováno: 29. 3. 2010 13:10

Zelený čtvrtek

Připomínáme si velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

 

Velký pátek

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

 

Bílá sobota

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

 

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod)

Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

České nebe rozzáří Řím i Břevnovský klášter

Hudba Hradní stráže a Policie ČR se účastní převážně protokolárních akcí, vítá státní návštěvy a významné hosty. V souvislosti s výročím kanonizace Anežky České se však toto hudební těleso ujme koncertů s názvem České nebe, kterými si připomeneme třicet let od znovunabyté svobody, a jimiž bude doprovázet Národní pouť do Říma.
17.10.2019

Papež František: Nechme se ohromovat Božími překvapeními

Při dnešní audienci zazněl úryvek z 10. kapitoly Skutků apoštolů, jejímž hlavním protagonistou je Petr. Název katecheze „Bůh nikomu nestraní (Sk 10,34). Petr a vylití Ducha Svatého na pohany“ zve nejen prvního z dvanácti apoštolů, ale i nás, abychom se nechali Bohem překvapovat a nebránili Mu v Jeho kreativitě. 
16.10.2019

120. plenární zasedání ČBK se uskuteční na Svatém Hostýně

Čeští a moravští biskupové i představitelé mužských a ženských řádů se sejdou na 120. plenárním zasedání, které se bude konat ve dnech 21. - 23. října 2019 na Svatém Hostýně.
16.10.2019

Společné vyjádření ERC, ČBK a FŽO k rozhodnutí Ústavního soudu o církevních náhradách

Přinášíme společné prohlášení ERC, ČK a FŽO ke včeršímu rozhodnutí Ústavního soudu, který shledal zdanění tzv. církevních náhrad za protiústavní:
16.10.2019

Misijní most modlitby propojí věřící již tento pátek

Misijní most modlitby je aktivitou Papežských misijních děl spojenou s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí. Naši biskupové zvou věřící v letošním roce k této aktivitě již v pátek 18. 10. 2019 večer, ideálně v 18 hodin.
16.10.2019