Velikonoční třídenní

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí. Uveřejňujeme zamyšlení Mons. Bohumila Koláře.
Publikováno: 29. 3. 2010 11:10

Zelený čtvrtek

Připomínáme si velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

 

Velký pátek

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

 

Bílá sobota

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

 

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod)

Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

Komentář C. V. Pospíšila: Naprosto nevědecké „přemalby“ obrazu historického Ježíše

Přinášíme vám komentář profesora Ctirada Václava Pospíšila, teologa a kněze, ve kterém se zamýšlí (nejen) nad doku-dramatem Poslední dny Ježíše Krista, který nedávno odvysílala Česká televize.
26.02.2021

COMECE: Princip nediskriminace nesmí rozostřovat limity EU

Zvláštní péče o dítě před i po jeho narození je součástí mezinárodních právních standardů. Ani legislativa Evropské unie ani Evropská konvence o lidských právech nepředvídají právo na potrat. Zákony o interrupcích jsou v kompetenci právních systémů jednotlivých členských zemí - to jsou hlavní argumenty, s nimiž se vedení Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) ohradilo proti rezoluci Evropského parlamentu z 26. listopadu ohledně změny potratového zákona v Polsku.
26.02.2021

Karmelitánské nakladatelství spustilo nový e-shop

Karmelitánské nakladatelství spustilo nový e-shop na adrese eshop.cirkev.cz. V novém e-shopu je možné zakoupit nejen knihy, ale i mešní víno, liturgické předměty či klášterní produkty, nyní nově vše v jednom společném nákupním košíku. Přinese také zásadní změnu v distribuci zboží, a to díky tisícovkám výdejních míst Zásilkovny po celé ČR a na Slovensku, čímž se zvýší a zlevní dostupnost sortimentu celého Karmelitánského nakladatelství.
25.02.2021

Bývalý vatikánský velvyslanec v Bagdádu o nadcházející cestě Svatého otce do Iráku

Během své funkce apoštolského nuncia sloužil kardinál Fernando Filoni mezi lety 2001 až 2006 také v Iráku. Po vypuknutí války odmítl opustit svůj úřad a zůstal v zemi po celou dobu konfliktu, navzdory četným výbuchům a sebevražedným útokům. Plánovaná návštěva papeže Františka se uskuteční ve dnech 5. - 8. března. Bude to vůbec poprvé, co papež tuto zemi navštíví, a podle kardinála Filoniho bude jeho cesta „dobrou příležitostí k mezináboženskému dialogu“ a k tomu, „aby dodal křesťanům nadšení a odvahu“.
25.02.2021

Připomínáme si 71. výročí úmrtí P. Josefa Toufara

Na dnešní připadá 71. výročí úmrtí číhošťského faráře Josefa Toufara, který 25. února 1950 zemřel na následky krutého mučení ze strany Státní policie.
25.02.2021