Velikonoční třídenní

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí. Uveřejňujeme zamyšlení Mons. Bohumila Koláře.
Publikováno: 29. 3. 2010 11:10

Zelený čtvrtek

Připomínáme si velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

 

Velký pátek

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

 

Bílá sobota

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

 

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod)

Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021