Slavnost Božího milosrdenství

O druhé neděli velikonoční (11.4.2010) slaví církev slavnost Božího milosrdenství. Přinášíme zamyšlení P. Petra Šleicha, převora  bosých karmelitánů v klášteře Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulátka. 
Publikováno: 9. 4. 2010 12:30

Dobře to říkal Ježíš: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní." Boží milosrdenství tedy přichází navštívit nemocné.

Někdy máme tendenci pohrdat zbožnými lidmi, kteří jsou nevyvážení, nejsou duševně zcela v pořádku. Považujeme se za lepší a nedochází nám, že právě tito lidé dovedou docenit Boží milosrdenství, které tolik potřebují.

Dnešní doba pomalu začíná chápat, že duševní choroby jsou často těžším břemenem než tělesné nemoci. Přesto se duševně nemocným nevěnuje péče, jakou by si zasloužili. A sotva komu dochází, že nejtěžší nemocí je hřích.

Máme tendenci hřích omlouvat, když nám vyhovuje, nebo naopak hříšníkem pohrdáme, protože je nám nepříjemný.

V Božích očích je hříšník někým vzácným. Je to ten, jehož slabost volá po soucitu: člověk bezmocný a ztracený, o kterého je třeba se s láskou postarat.

Apoštol Pavel pochopil bezmeznou hloubku Božího milosrdenství. Věděl, že se dopustil chyb a že se ho Pán ujal. Proto mohl přesvědčivě tvrdit, že "tam, kde se rozmnožil hřích, se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost" (Řím 5,20).

Za to, že je dnes víra v Boží milosrdenství tak živá mezi křesťany, vděčíme mimo jiným sv. Marii Faustyně Kowalské. V dobách, kdy u nás nesměly vycházet křesťanské knihy, vylíčil příběh tohoto polského děvčete jezuita Josef Koláček.

Koláčkova kniha z roku 1983, nesoucí název Na březích Visly svítá, stojí i dnes za přečtení. Ukazuje, že Bůh si ve své lásce rád poslouží obyčejným člověkem s jeho slabostmi i bezmocí.

Nakonec bych rád připomněl sv. Terezii od Dítěte Ježíše, které Bůh daroval velikou schopnost přijímat s láskou druhé i sebe samotnou. Její jméno nás odkazuje na dítě Ježíše. Ve tváři Boha, který se pro nás stal dítětem, je Boží milosrdenství nejčitelnější.

 


P. Petr Šleich

http://www.pragjesu.info/

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020