Buďte mostem porozumění mezi národy

Papež Benedikt XVI. dnes 17.4.2010 zahájil svou 14. zahraniční cestu. Dvoudenní návštěvu Maltské republiky vykoná při příležitosti 1950. výročí ztroskotání svatého Pavla u pobřeží ostrova Malta. Během uvítacího ceremoniálu pronesl k maltskému lidu svou první promluvu.
Publikováno: 17. 4. 2010 21:50

Luga (MT): Papež Benedikt XVI. dnes 17.4.2010 zahájil svou dvoudenní návštěvu Maltské republiky, která se koná při příležitosti 1950. výročí ztroskotání svatého Pavla na pobřeží ostrova Malta. Svatý Lukáš popisuje tuto událost ve Skutcích apoštolů a slova "musíme však narazit na nějaký ostrov" (Sk 27,26) byla zvolena jako téma papežské návštěvy.

Když papež na palubě letadla opouštěl území Itálie, zaslal prezidentovi Italské republiky Giorgiovi Napolitanovi telegram: "Ve chvíli, kdy se připravuji na vykonání pouti na Maltu, kde budu mít mimořádnou příležitost vydat se po stopách apoštola Pavla a setkat se se zástupci maltézského lidu a zvláště s bratry a sestrami ve víře, se velmi rád obracím na vás, pane prezidente, a na celý národ se svým srdečným pozdravem, ke kterému připojuji vroucí přání duchovního, veřejného a společenského rozvoje milované Itálie."

Krátce před 17. hodinou přistál Svatý otec Benedikt XVI. v maltském městě Luga. Během uvítacího ceremoniálu, kterého se účastnili biskupové, zástupci diplomatického sboru a další vzácní hosté, ho jménem celé země přivítal maltský prezident Georg Abela.

Poté pronesl Svatý otec svou první promluvu k maltskému lidu. V ní Svatý otec podtrhl význam Malty jako křižovatky mnoha velkých událostí a kulturních výměn v evropských a středozemních dějinách až do současnosti. "Tyto ostrovy hrály klíčovou roli v politickém, náboženském a kulturním rozvoji Evropy, Blízkého Východu a severní Afriky." V této souvislosti Malťany povzbudil k tomu, aby nadále sloužili jako most porozumění mezi národy, kulturami a náboženstvími v oblasti Středozemí. Zároveň Benedikt XVI. poukázal na zapojení maltské vlády do rozsáhlých humanitárních projektů v zahraničí, zejména v Africe. "Malta může vskutku mnohé nabídnout v různých oblastech, jako je tolerance, vzájemnost, přistěhovalectví a  ostatní klíčové otázky pro budoucnost tohoto kontinentu".

Dnes v 18.15 hodin se papež ještě setká s prezidentem Georgem Abelou v maltském hlavním městě La Valletta. Následně v 19.45 hodin navštíví jeskyni sv. Pavla v Rabatu, kde se pomodlí a bude mít svou druhou promluvu. V neděli 18.4. bude Benedikt XVI. slavit mši svatou ve Florianě, poobědvá s maltskými biskupy, navštíví apoštolskou nunciaturu a po setkání s mládeží odletí zpět do Říma.

Soubory ke stažení

velikost 44 KB

Související články

Další aktuality

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020

Dopis řeholníkům a řeholnicím 70 let po násilném rušení klášterů v socialistickém Československu

Přinášíme vám dopis předsedů konferencí vyšších řeholních představených, arciopata Petra Prokopa Siostrzonka OSB a Sr. Kristy Ludmily Chládkové OP, k 70 letům od Akce K a Akce Ř.
01.04.2020

Katolický týdeník: Velikonoční triduum v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.
01.04.2020

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020