VIII. evropský kongres o migraci

Ve dnech 27.4.-1.5.2010 se ve španělské Malaze koná VIII. evropský kongres o migraci, který pořádá Rada evropských biskupských konferenci (CCEE). Setkání se účastní biskupové-delegáti pro tuto oblast, národní ředitelé pro pastoraci migrantů, pastorační pracovníci, zástupci občanských sdružení a politici. Českou biskupskou konferenci (ČBK) zastupuje biskup Ladislav Hučko.

Malaga (E): Cílem setkání je analýza příčin a důsledků migrace pro práci církve s migranty v Evropě. 'Pohyb obyvatel v rámci jedné země nebo mezi různými zeměmi dnes tvoří důležitou součást evropské společnosti a má různé podoby. Jednak je to dobrovolné, často dočasné přemístění z důvodů turistiky, svobodné životní volby (kočovné národy jako jsou Rómové), stěhování (důchodci, studenti...), ale také nucené, často – ale ne vždy – trvalé přemístění z důvodů pracovních, politických či ekonomických (ve smyslu chudoby), kvůli konfliktům či nedostatečné ochraně lidských práv a osobní svobody. K této poslední kategorii se řadí především uprchlíci (kvůli válce či přírodním podmínkám), političtí uprchlíci nebo ilegální imigranti,' říká P. Duarte da Cunha, generální sekretář CCEE a dodává: 'Politický rozvoj Evropské unie (například Schengenská úmluva) obsahuje a podporuje dočasný nebo dlohodobý pohyb v rámci členských zemí EU, a tím nutí Evropu k hlubší reflexi pohybu osob z jiných kontinentů. Migrace není fenomén pouze evropský, právě proto spojuje Evropu s celým světem! Katolická církev vnímá výzvy spojené s tímto jevem, který samozřejmě není v dějinách nový, ale nyní k němu dochází v rychle se měnících podmínkách. Odpovídající tedy musí být i reakce v pastoraci, jak jsme zaznamenali a pozorujeme v celé Evropě.'

Důsledky migrace jsou podle sekretáře CCEE především kulturního charakteru: 'Evropa se stává prostorem více vyznání, protože migranti s sebou přinášejí vlastní kulturu a vlastní hodnoty.' Dopady jsou ale též církevní: 'Podobu mění i 'ekumena'. V tradičně katolických zemích se usazují křesťané jiných denominací, kteří vytvářejí vlastní cirkevní struktury (farnosti, diecéze). A naopak v zemích tradičně pravoslavných či protestantských se usazují katolíci. Také vztah stát-církev se mění ve vztah stát-náboženství.'

Jaké jsou tedy důsledky pro působení církve v Evropě? Rozdělením na tři tematické okruhy se mohou účastníci kongresu věnovat výzvám tří institucí, které jsou migrací nejvíce dotčené. Je to zvláště rodina: jakým způsobem se migrace odráží ve výchově dětí? Jaké jsou její důsledky na náboženskou výchovu? Migrace do Evropy navíc často způsobuje, že rodiny žijí odděleně. Co je tedy třeba nabídnout, aby byl migrantům zaručen důstojný život i ve stáří?

Další zasaženou institucí je farnost: do jaké míry je soužití více kultur obohacujícím prvkem pastorace? Jakou má budoucnost komunita původního jazyka? Jakou roli hrají 'prostředníci', kteří se věnují pastoraci v prostředí, které je charakterizováno soužitím více kultur? Jak se mezináboženský dialog promítá do katecheze a katechumenátu?

A nakonec společnost: jaké je křesťanské specifikum, které je občan-křesťan povolán vnášet do světa politiky a ekonomiky?

Při projednávání těchto témat bude příležitost zjisti obavy, které je třeba překonávat, a naznačit perspektivy nové evangelizace našeho světadílu.

Setkání je přístupné pro novináře. Jednacími jazyky (se simultánním překladem) jsou francouzština, angličtina, italština, němčina a španělština.

Program setkání je k dispozici na webu CCEE, rovněž tam bude seznam účastníků a některé texty pod embargem.