Mateřství

V neděli 9. 5. 2010 slavíme Den matek. K této příležitosti přinášíme zamyšlení Marie Oujezdské, ředitelky Národního centra pro rodinu.
Publikováno: 7. 5. 2010 19:15

Mateřství

Nedávno vyplňovala moje kamarádka na nejmenovaném úřadě formulář. Sama popsala událost takto: "Při vyplňování chvilku váhám. Nemůžu zvolit mezi kategoriemi zaměstnanec, nezaměstnaný, OSVČ. Zaměstnaná nejsem. Nepodnikám. Ovšem nezaměstnaná si v domácnosti se šesti dětmi ani zdaleka nepřipadám. Zaměstnání nehledám a v evidenci úřadu práce nejsem. Nechávám kolonku prázdnou. Přistupuji k okénku, podávám tiskopisy. Po chvíli se na mě podívá udivená úřednice: ‚Prosím vás, co vy vlastně jste? Zaměstnaná nejste, nepodnikáte, podporu neberete, co vy jste? Vy nic nejste!‘" Tázaná si pro sebe jen stačila pomyslet: "Vida, a to jsem si myslela, kolik mám práce."

Žena v roli matky vnímá existenci dvou pomyslných světů – svět rodiny a okolní svět, kde zaujímá důležité místo otázka jejího uplatnění. Před narozením prvního dítěte strávila více než polovina žen rozhodující část života přípravou na budoucí sebeuplatnění. Se stoupající přitažlivostí profesní kariéry a narůstající snahou o dosažení určitého životního standardu je rozhodnutí stát se matkou čím dál více považováno za věc odvahy, početná rodina za hrdinství a přerušení zaměstnání kvůli péči o děti za hazard. 

Bylo by škoda, kdyby se při hledání různých řešení, která se běžně pohybují mezi bojem za odstranění diskriminace, rozhodnutím k dobrovolné bezdětnosti až po úplnou rezignaci na vlastní rozvoj s nejlepším úmyslem vše obětovat rodině, zapomnělo na biblické poselství o tom, že mateřství a otcovství je trvalým společným povoláním muže a ženy. Povoláním, které se neomezuje jen na plnění dlouhé řady úkolů a prací pro nejbližší členy rodiny, ale které především buduje jedinečnou identitu samotného rodičovského páru a uschopňuje ho ke vztahům, které mohou přinášet radost z naplněného života.

 

Marie Oujezdská, Národní centrum pro rodinu

Související články