Skončilo XVI. plenární zasedání Papežské akademie sociálních věd

Ve dnech 30.4.-4.5.2010 se ve Vatikánu konalo XVI. plenární zasedání Papežské akademie sociálních věd na téma "Krize v globální ekonomice; revize postupu." Z České republiky se ho zúčastnili prof. Lubomír Mlčoch a JUDr. Bedřich Vymětalík, kteří patří mezi členy akademie. První den jednání (30.4.2010) přijal účastníky zasedání papež Benedikt XVI.
Publikováno: 7. 5. 2010 12:00

Vatikán: Čtyřdenního jednání se účastnilo 50 osobností církevního, akademického, obchodního a finančního světa i zástupci občanské společnosti z různých zemí. Na závěr plenárního zasedání, jehož hlavním tématem byla ekonomická krize a přehodnocení dosavadního vývoje, se konala dne 5. května 2010 v tiskovém středisku Svatého stolce tisková konference. Předsedkyně akademie prof. Mary Ann Glendon, bývalá velvyslankyně Spojených států při Svatém stolci, na ní seznámila novináře se závěry zasedání.

Diskuse členů akademie i pozvaných odborníků se zaměřily na tři aspekty: finanční úpadek, regulační mechanismy a morální selhání jako zdroje současné krize. Analýze byla rovněž podrobena krize v Řecku. "Křehkost ekonomického systému částečně způsobila přílišná závislost na finančních spekulacích, oddělených od produkce reálné ekonomiky," řekla Mary Ann Glendon.

Další dva členové akademie – prof. Margaret Archer a prof. Partha Dasgupta – hovořili o nebezpečí "zpeněžení" mezilidských lidských vztahů, kdy jsou všechny činnosti, včetně těch, které se odehrávají v rodině, redukovány pouze na komerční rozměr.

Jeden z pozvaných hostů jednání, prof. Stefano Zamagni, upozornil na nebezpečí takového pojetí obchodu, kdy korporace přestává být sdružením osob a stává se jen zbožím. Poukázal také na to, jak "zpeněžení" zneužívá sociální řád, protože jednak redukuje humánní pohled na osobu, a dále vytváří ekonomickou nestabilitu.

Dalším analyzovaným aspektem byl vliv ekonomické krize na chudé země vzhledem k tomu, že bohaté země jim již nevěnují tolik pozornosti jako předtím, neboť se především snaží zmírnit dopad krize ve vlastní zemi.

"Akademie také zdůraznila, že rozhodující pro ekonomickou produktivitu je uspokojení základních potřeb především dětí, která jsou v mateřském lůně, proto je třeba, aby se věnovala větší pozornost otázkám hladu a zdraví," řekla prof. Glendon. "Přijetí reformy finančních nástrojů nás však nemůže odvést od základních rozvojových politik," dodala.

Na jednání se diskutovalo i o principech uvedených v encyklice Caritas in Veritate, jako je nutnost silnější mezinárodní regulace a konkrétní kritéria pro zajištění transparentnosti finančních nástrojů a zabránění morálním rizikům.

Při jednání o současné ekonomické krizi v Řecku se odborníci soustředili na míru jejího zmírnění a na možnosti nových struktur, aniž by vyloučili hypotézu o nové dohodě, která by lépe garantovala základ společné měny.

Česká republika má v Papežské akademii sociálních věd dva zástupce: profesora Lubomíra Mlčocha a JUDr. Bedřicha Vymětalíka. Po návratu z Říma prof. Mlčoch uvedl, že zazněla řada velmi zajímavých přednášek. "Velmi mě zaujal profesor Juan José Llach z Argentiny svou prognózou vývoje světové ekonomiky během několika desetiletí, z níž vyplývá, že Evropa a dokonce i Spojené státy americké se stanou menšinou nejen populačně, ale i silou výkonu ekonomiky, protože budou zastíněny velkými asijskými obry – Čínou, Indií a dalšími zeměmi," řekl prof. Mlčoch a dodal, že se připravuje s dvouletým předstihem další setkání k výročí vydání encykliky Pacem in terris (1963). "Audience u Svatého Otce je vždy zážitek. Tentokrát se začátek oddálil, takže jsme dostali nabídku prohlídky papežské kaple s výkladem. V pátek odpoledne v době, kdy se připravoval pohřeb kardinála Tomáše Špidlíka na Velehradě, jsme se seznamovali s podílem Centra Aletti v Římě na výzdobě kaple, takže jsme se cítili být spojeni," uvedl ještě prof. Mlčoch.

Papežská akademie sociálních věd se věnuje právům, ekonomii, politickým a dalším sociálním vědám z pozice katolické sociální nauky. v roce 1994 založil papež Jan Pavel II.

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020